Neplatnost právních úkonů (jedna ze zákonností)

absolutní – účinky tohoto pr. úkonu vůbec nenastanou (neplatnost od počátku)
– neplatnosti se může dovolat každý
– není omezena lhůtou
2) relativní – této neplatnosti se může dovolat pouze ten účastník pr. vztahu, na
jehož obranu je důvod neplatnosti stanoven
– musí to učinit pouze ve lhůtě omezené zákonem (až do doby, kdy
namítne neplatnost, má tento právní úkon platnost)
– účinky tohoto právního úkonu se ruší od počátku
Nesplnění náležitostí právního úkonu  vyhlášení neplatnosti
Důvody: – rozpor se zákonem
– obcházení zákona
– nesmí obcházet věřitele  věřitel má institut = odporovatelnost 
obrana věřitele proti právním úkonům dlužníka, kterými se dlužník
zbavuje svého majetku, aby nemusel plnit své závazky. U soudu lze
žádat, aby soud prohlásil takové právní úkony neplatnými vůči věřiteli
(3 letá lhůta na podání odporu). Věřitel se může domáhat vůči osobě,
na kterou byl majetek převeden. U osoby blízké není nutno dokazovat,
že osoba věděla o důvodu převodu. U 3.osob je dokazování nutné a
náročné.
Druhy právních úkonů:
jednostranné (závěť, uznání dluhu)
dvojstranné (smlouvy) – účastníci se zavazují vzájemně
– vznik  návrh (oferta) a přijetí návrhu
(navrhovatel = oferent, adresát návrhu = oblát,
přijme-li akceptant)
mnohostranné (mezinárodní smlouvy)
Právní následky, které mají nastat, jsou:
adresované (např. reklamace) a neadresované (veřejný příslib)
reálné a volné – rozlišují se podle toho, zda mají nastat právní následky a je-
li nutné vedle projevu vůle reálné chování či nikoliv
(např. odevzdání věci u přepravní smlouvy)
formální a neformální
úplatné (na zákl. toho úkonu má obdržet majetkovou hodnotu), či nikoli 
bezplatné (např. darovací smlouva)
pojmenované (upravené pr.normou) a nepojmenované (inominátní)