Objektivní předpoklady vzniku P. odpovědnosti

Protiprávní jednání – lidské chování, které je v rozporu s právem a porušuje nebo ohrožuje právem chráněné společenské vztahy a zájmy tj. trestné činy ( = činy nebezpečné ), přestupky a ostatní správní delikty ( = činy škodlivé ), disciplinární delikty a porušení povinností např. ze smluv
Protiprávní stav – bývá zpravidla také důsledkem porušení právních povinností, ale to není důležité, rozhodující je nastalý výsledek ( př. nemoc z povolání, pracovní úraz… )
existence negativního důsledku protiprávního jednání nebo protiprávního stavu – tzv. újmy
– majetkový charakter (škoda, vada plnění)
– nemajetkový charakter (újma na cti nebo zdraví občana)
mezi protiprávním jednáním ( stavem ) a újmou musí být vztah příčiny a následku ( Kauzální nexus )
Subjektivní předpoklad vzniku právní odpovědnosti
musí být splněny všechny předpoklady objektivní
Zavinění – subjektivní vztah porušitele práva k vlastnímu protiprávnímu jednání a jeho následkům
úmyslné zavinění
nedbalostní zavinění
úmyslné se dělí na:
přímý úmysl – rušitel chtěl škodlivý následek způsobit
nepřímý úmysl – věděl, že by ho mohl způsobit, ale nechtěl
nedbalostní se dělí na:
nedbalost vědomá
nedbalost nevědomá
Druhy právní odpovědnosti
dle charakteru spol vztahů, k jejichž ochraně slouží
trestní
správní
občanskoprávní
pracovněprávní
dle předpokladů jejího vzniku
subjektivní – k jejímu vzniku je třeba jak objektivních předpokladů, tak zavinění. Např. trestní odpovědnost.
objektivní – postačí k jejímu vzniku naplnění objektivních předpokladů. Např. odpovědnost za vady a prodlení.
Liberační důvody – důvody, které umožňují odpovědnému subjektu se zprostit odpovědnosti ( živelná pohroma… )