Státní správa, samospráva, správní řízení.

Státní správu vykonává státní mechanismus (státní aparát). Tvoří ho státní orgány, které mají pravomoc a jiné orgány.
Rozdělení mocí: Zákonodárná moc v ČR. Výkonná moc v ČR. Soudní moc v ČR. Součástí výkonné moci je veřejná správa, která se dělí na státní správu a samosprávu.
Státní správa – druh činnosti státu realizovaný především státními orgány a dále jinými orgány, na které stát výkon své moci přenesl. Orgány vystupují jménem státu a v jeho zájmu. Disponují přitom prostředky mocenské povahy.
Samospráva – uskutečňování veřejnoprávních činností samosprávnými subjekty, které při výkonu své samostatné působnosti vystupují svým jménem a v zájmu samosprávného celku. Nedisponují zpravidla státně mocenskými prostředky. (např. profesní komory, obce).

Vztah k moci zákonodárné a soudní:
Orgány veřejné správy přijímají podobně jako parlament obecně závazné právní předpisy. Právní předpisy vydané veřejnou správou mají nižší právní sílu než zákony – tvoří jen část činnosti veřejné správy, zatímco pro parlament je tvorba zákonů hlavní náplní činnosti. Předpisy veřejné správy musí být v souladu se zákony a zákonnými opatřeními senátu. Orgány veřejné správy aplikují právo, podobně jako soudy, tzn. rozhodují formou vydávání individuálních právních aktů v konkrétních záležitostech. Opět to tvoří jen část činností veřejné správy, zatímco pro soudní moc je to hlavní činnost. Ve veřejné správě se v této oblasti vyskytuje často vztah nadřízenosti a podřízenosti jednotlivých orgánů, kdežto soudy jsou nezávislé.

Organizace veřejné správy
vztah mezi subjekty veř. správy – nositeli a vykonavateli veř. správy – institucemi (orgány, úřady)
Principy:
centralizace a decentralizace – central.-soustředění většiny pravomocí a činností veřejné správy na )úrovni ústředních orgánů veř. správy. Decentralizace je způsobena přesunem činností a pravomocí na nižší úroveň (tzv. delegováním). př. obce – nezávislá samospráva v rámci zákonů.