Podmínky nezrušitelného osvojení

Podmínky nezrušitelného osvojení
všechny podmínky výše uvedené a další :
a) nezrušitelně lze osvojit jen nezletilé dítě starší 1 roku – po 1 roce lze již stanovit prognózu dalšího vývoje dítěte
b) nezrušitelně mohou osvojit dítě pouze manželé nebo manžel rodiče dítěte (v tomto případě je spíše řešen právní vztah mezi dítětem a jeho „nevlastním“ rodičem). Podle §74 – může výjimečně osvojit dítě i osamělá osoba, jestliže jsou jinak předpoklady, že toto osvojení bude plnit svoje spol. poslání
c) nezbytnou podmínkou nezrušitelného osvojení je skutečnost, že osvojitelé budou v matrice zapsáni namísto rodičů dítěte. Pokud osvojuje manžel rodiče dítěte, bude zapsán na místo jednoho z rodičů a zápis o druhém rodiči zůstává beze změny. O zápisu v matrice na místo rodičů dítěte může soud rozhodnout pouze na návrh osvojitelů.

– nejvýznamnější část předmětu úpravy rodinného práva
– ZR část druhá : vztahy mezi rodiči a dětmi §30-84 a část třetí : výživné §85-7 – vzájemná vyživovací povinnost rodičů a dětí
– celá řada právních vztahů : rodinné pr., občanské právo – dědické pr., pracovní pr., trestní pr.
– trvá po celou dobu života rodiče a dítěte i když už je zletilé, tím zanikají jenom práva a povinnosti k nezletilému dítěti
1) vztahy mezi rodiči a dětmi jsou založeny na existenci biologického pokrevního svazku
2) právní úprava vychází z rovného postavení dětí, tj. vylučuje jakékoliv rozlišování dětí podle původu
3) zásada ochrany práv a zájmy nezletilých dětí – ve věcech péče o nezletilé lze zahájit řízení i bez návrhu (podle obč. soud. řádu); ve vztahu mezi rodiči a dětmi byly odstraněny mocenské prvky (pojem rodičovská práva ne moc)
4) oběma rodičům náleží k dítěti stejná práva a povinnosti – pokud je jenom 1 rodič, koncentrují se tato práva jenom na něj
5) vzájemná práva a povinnosti jsou založena v morálních normách
6) rodiče nemohou svá práva a povinnosti přenést na osoby třetí; v řadě případů je účinnost dohody rodičů vázána na schválení soudem; rodič se svých práv nemůže vzdát (vyjímka, když dává souhlas s osvojením dítěte); rodič nemusí práva vykonávat osobně, ale může někoho pověřit – neplatí na vyživovací povinnost => ale nezbavuje se tímto odpovědnosti za výkon rod. práv
7) jsou to vztahy soukromé, ale společensky velmi významné, proto rodiče jsou pod určitou kontrolou státu – pokud rodiče neplní svá práva => účast společnosti při výkonu práv a povinností rodičů §41-50
8) nezletilé dítě má pr. nárok na zabezpečení řádné výchovy a všestranného rozvoje – nárok vůči rodičům a pak společnosti, když je rodina nefunkční => náhradní výchovné prostředí, nejlépe v jiné, náhradní rodině, nebo alespoň formou tzv. ústavní výchovy