Podzástavní právo

b. podzástavní právo
– vzniká zastavením pohledávky, která je sama zajištěna zástavním právem

c. zadržovací právo
– předmět – věc movitá (kterou má věřitel reálně u sebe z nějakého právního důvodu), zadržovatel má vůči dlužníkovi splatnou pohledávku a protože nebyla splněna, tak si zadržovatel může movitou věc ponechat pro zajištění splatné pohledávky
– jednostranný právní úkon zadržovatele, i když mi opraví auto a já to nezaplatím, tak si ho může ponechat – nesmí ho prodat, musí zabránit ztrátě, odcizení, poničení, musí se o něho starat, zadržitel vyrozumí bez zbytečného odkladu dlužníka
– pohledávka podle novely může být peněžitá i nepeněžitá

d. věcná břemena
– lze zřídit k nemovitostem, pr.důvod vzniku = právní titul, vznik pr.důvodu – sml.pís., rozhodnutí soudu či jiného st.orgánu, dohoda dědiců s požehnáním soudu, ze zákona, i závětí může vzniknout
– pís.sml. – nemovitost, sml.str., způsob, ve kterém věcné břemeno spočívá
– samotný vznik – zápis do katastru nemovitostí
– většinou omnitere, či pati
– může odpovídat plnění, které svědčí určité osobě (rodiče jsou staří, převedou majetek na syna a syn musí strpět, aby tam bydleli, může být uložena i povinnost, aby jim syn nakupoval, atd., kdyby syn byl v úpadku, musel by to prodat i s tím věcným břemenem – s rodiči)
– věcné břemeno – podle zvláštního zákona, nezapisují se do katastru – kabel mi jde přes zahradu (když stavím dům a prokopnu kabel – mám stavební povolení a neupozorní mě na to, že tam kabel je, jsem z obliga). Když mám na zahradě sloup el.vedení, musím tam pustit lidi, aby osekali větve