Z. č. 389/ 1991 Sb. Orgány státní správy ochrany ovzduší
3) Z. č. 389/ 1991 Sb. :
Orgány státní správy ochrany ovzduší:
• MŽP : je ústředním orgánem státní správy ochrany ovzduší, vykonává vrchní státní dozor na úseku ochrany ovzduší, zaujímá stanoviska k záměrům, které mohou výrazně ovlivnit čistotu ovzduší atd.
• Česká inspekce živ. prostředí: dozírá na dodržování pr. předpisů a rozhodnutí týkajících se ochrany ovzduší, zejména kontroluje dodržování emisních limitů a tmavosti kouře a dodržování povinností provozovatelů velkých a středních zdrojů. Dále dozírá na dodržování varovných a regulačních opatření vyhlášených za smogových situací. Rozhoduje o výši poplatků za znečišťování u velkých zdrojů. Ukládá provozovatelům velkých a středních zdrojů, kteří neplní povinnosti, opatření ke zjednání nápravy, včetně zastavení nebo omezení provozu zdroje. Ukládá pokuty provozovatelům velkých a středních zdrojů, výrobcům a dovozcům mobil. zdrojů (pokud je neukládá obec)
• kraje : v samostatné působnosti zpracovávají ve spolupráci s MŽP koncepce ochrany ovzduší a zaujímají stanoviska k záměrům, které mohou výrazně ovlivnit čistotu ovzduší. Kontrolují dodržování imisních a depozičních limitů atd. (přenesená působnost).
• okresní úřady : rozhodují o výši poplatků za střední zdroje znečišťování
• orgány obce : mohou stanovit obecně závaznou vyhláškou městské zóny s omezením provozu zdrojů znečištění a zvláštní požadavky na druh paliva pro malé zdroje. Kontrolují dodržování povinností provozovatelů malých zdrojů a za jejich nedodržování ukládají pokuty. Ukládají provozovatelům malých zdrojů opatření ke zjednání nápravy, včetně zastavení nebo omezení provozu zdroje. Rozhodují o poplatcích za malé zdroje.
Poplatky za znečišťování: o jejich výši rozhoduje:
– u provozovatelů velkých zdrojů ČIŽP
– u provozovatelů středních zdrojů okresní úřad
– u provozovatelů malých zdrojů obec – tyto poplatky jsou příjmem rozpočtu obce a musí být účelově vázány k ochraně živ. prostředí obce
Roční poplatek pro 1 malý zdroj se stanoví pevnou částkou do 40 tis. Kč úměrně k velikosti zdroje a škodlivosti produkovaného znečištění (na koho se povinnost platit poplatek nevztahuje – viz výše).
Provozovatel je povinen si poplatek vypočítat pro každý zpoplatněný zdroj a oznámit tento výpočet do 15. února příslušnému orgánu ochrany ovzduší. Orgán oznámení prověří a vydá rozhodnutí, které obsahuje výši poplatku, včetně případného odkladu platby. Za nesplnění oznam. povinnosti uloží orgán pokutu (až 10 tis. Kč).
Pokud provozovatel prokazatelně zahájil u zdroje znečišťování práce na snížení emisí zpoplatněných škodlivin, odkládá se mu placení poplatku ve výši 40 % po dobu realizace opatření. Dokončí-li tyto práce v souladu s podmínkami stanovenými v rozhodnutí, rozhodne orgán ochrany ovzduší o prominutí povinnosti poplatek doplatit. Nedodržení podmínek odkladu má za následek to, že orgán rozhodne o povinnosti poplatek doplatit.