Základní pojmy teorie práva
Právo
– soubor pravidel chování, kterými se řídí a organizuje lidská společnost
– historický vývoj práva dospěl od nepsaných právních obyčejů k soudobé písemné formě právních předpisů až v souvislosti se vznikem států
Stát
– organizační soustava lidské společnosti, která má své ohraničené území, občany, řídící orgány, administrativní aparát a ozbrojenou moc
– měl by být uznán jako samostatný subjekt mezinárodního práva
– prostřednictvím svých řídících orgánů vydává všeobecně závazná pravidla, jimiž usměrňuje chování obyvatelstva, různých organizací i státního administrativního aparátu
– všechna pravidla jsou právem příslušného státu
– pomocí administrativního aparátu a ozbrojené moci vynucuje dodržování svého právního řádu
Právní věda dva významy práva:
a) právo objektivní (= soubor právních norem)
b) právo subjektivní (= oprávnění, nároky – s některými je spojena i odpovědnost)
Právo může být stanoveno státem a nebo může být státem převzato.