1) Přednáška: Organizace celní správy

Literatura:
• Celní zákon č. 13/93 Sb. ve znění zákonů 35/93 Sb. a 113/97 Sb.
• Vyhláška ministerstva financí č. 135/98 Sb. kterou se provádějí některá ustanovení celního zákona
• Vyhláška ministerstva financí č. 136/98 Sb. o osvobození zboží od dovozního cla
• Devizový zákon č. 219/95 Sb. v platném znění
• Procesní zákon: Zákon o správě daní a poplatků č. 337/92 Sb. v platném znění
• Skripta: Právo v podnikání II, Janků a kolektiv, od strany 25

Význam celního práva se v souvislosti se vstupem do EU oslabí. 85% celních a devizových zákonů bylo unifikováno s EU směrnicemi.

Celní zákon má 2 prováděcí vyhlášky.

Organizace celní správy

V čele celní správy (CS) jako vrcholový orgán je ministerstvo financí (MF), které obor působnosti celnictví, celních tarifů, devizové kontroly, kontroly zákazu a omezení vývozu a dovozu provádí prostřednictvím zvláštní složky – Generálního ředitelství cel (GŘC). Generálnímu ředitelství cel i ministerstvu financí jsou podřízené tzv. celní ředitelství (CŘ), které jsou etablována v místě krajů (např. CŘ České Budějovice). A nejvýkonnější složkou je tzv. celní úřad (celnice), který má nejvíce výkonných pravomocí. Tyto celní úřady dělíme na vnitrozemské a hraniční. Pod celní úřady spadají (podléhají) tzv. celní pobočky (např. celní úřad České Velenice má celní pobočku Halámky). A dále existují celní pracoviště – např. na celním přechodu pro pěší v Českých Velenicích.

Dále existuje tzv. ICFS – Inspektoráty celní a finanční stráže, který je zpravidla zřízen při celním ředitelství (CŘ) – provádí pátrání po zboží, které uniklo celnímu dohledu a provádějí také následnou kontrolu. Firmy mají povinnost 10 let archivovat příslušné dokumenty týkající se vývozu a dovozu. ICFS má při odhalování trestné činnosti některé pravomoci policejního orgánu, zejména mohou provádět některá prvotní šetření při podezření z trestného činu.

Oblasti působnosti celní správy:

• oblast celní (výběr cla)
• oblast daňová (DPH, spotřební daň, silniční daň u kamionů imatrikulovaných v zahraničí)
• vydávají někdy licence, které vydává ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) – úřední povolení k dovozu a vývozu některého zboží (dřevo, cement,…)
• provádí dohled nad dodržováním veterinárních a rostlinolékařských předpisů
• kontrolují vývoz a dovoz ohrožených druhů živočichů a rostlin a taktéž předmětů kulturní hodnoty
• kontrolují dovoz jedů a odpadů
• kontrolují i ochranu práva a duševního vlastnictví
• provádí kontrolu v oblasti devizové (dovoz a vývoz hodnot)
• v silniční dopravě mohou provádět kontrolu nebezpečných nákladů a provádí schvalovací řízení v systému TIR

Základní pojmy z celnictví

– Jednotné celní řízení = území ČR je jednotným celním územím (do 1.5.2004)

– Celní pohraniční pásmo = je pásmo 25 km od státní hranice a v okruhu 25 km od celních (mezinárodních) letišť – v tomto pásmu mohou být osoby kontrolovány celníky a mohou jim být prohlédnuta i zavazadla

– Osoba = jak osoba fyzická tak právnická – navíc je dělíme na tuzemce a cizince
– Zboží = z hlediska celních zákonů jsou zbožím veškeré věci movité, které přecházejí přes státní hranici + elektřina

Zboží rozlišujeme podle:
a) původu
b) podle způsobu užití

ad a) zboží české = to je i takové, které je původu zahraničního, ale bylo propuštěno do tzv. volného oběhu v tuzemsku

zboží zahraniční = je i původně české zboží, které bylo propuštěno do volného oběhu do jiného státu

ad b) obchodní (komerční) zboží = zboží dovážené v rámci zahraničně-obchodní činnosti, nikoliv pro osobní potřebu či jako dar

neobchodní zboží = ostatní (dary, pro osobní potřebu)

Devizové a celní právo – cvičení č. 1 (2.10.2003)

ZÁKLADNÍ POJMY Z CELNICTVÍ – pokračování ze cvičení č. 1 (2.10.2003)

– Celní statut = jím stanovujeme, zda se jedná o zboží české nebo zahraniční.

– Celní dohled a kontrola = je soubor všech úkonů, kterými se provádí celní řízení. V rámci celního dohledu se provádí celní kontrola – ta se provádí zejména prohlídkou zboží, osob, dopravních prostředků a veškerých průvodních dokladů (faktury, tranzitní celní prohlášení, darovací smlouvy, kupní smlouvy, apod.).

– Celně schválené určení = to je přiděleno každému zboží – zpravidla zahraničnímu – které přichází do ČR a je buď propuštěno do celního režimu nebo do svobodného celního pásma a nebo dojde ke vzdání se zboží ve prospěch státu či ke zničení zboží (padělky) a nebo dojde k tzv. zpětnému vývozu (např. u zboží rostlinného původu se zjistí choroba).

– Celní režimy = znamená možnost nakládat se zbožím v souladu s celními předpisy.

– Deklarant = pod tímto pojmem rozumíme tzv. celní agentury – připravují zboží tak, aby mohlo být vycleno – na základě plné moci zastupují toho, kdo dováží zboží.
– Celní deklarant je ten, kdo podává clení prohlášení a nebo jehož jménem podává celní prohlášení (ten kdo zastupuje).
– Deklarant je ten, kdo disponuje se zbožím a kdo může toto zboží předložit v celním řízení.

– Celní prohlášení = je úkon učiněný předepsaným způsobem (např. podáním JCD), kterým deklarant navrhuje příslušný režim.

– Celní předpisy = z hlediska celního zákona mezi celní předpisy patří kromě základního celního a devizového zákona také i předpisy veterinární, rostlinolékařské, předpisy týkající se odpadů, ochrany kulturních památek, duševního vlastnictví, atd. – pokud jsou aplikovány v souvislosti s přechodem zboží přes státní hranici.

– Obchodně-politická opatření = Clo a daň jsou tzv. tarifní překážky zahraničního obchodu (ZO), kromě toho v rámci zahraničně-obchodní činnosti existují i tzv. netarifní opatření – tj. překážky nesazební povahy – kdy jsou například vydávány ministerstvem průmyslu a obchodu (MPO) licence exportní či importní.

Celní dohled (§47)

Dohledu podléhá dovážené zboží od vstupu do ČR (překročí-li státní hranice) až do zjištění jeho statutu. U zahraničního zboží tento celní dohled končí až když se status změní:
• ve většině případech – když je za zboží zaplaceno clo a daň,
• nebo končí umístěním do celního skladu nebo celního pásma,
• nebo následuje tzv. zpětný vývoz nebo bylo zboží zničeno či jde o vzdání se zboží ve prospěch státu, a nebo pokud jde o trestný případ – propadnutím či zabráním zboží.

Provádění celního dohledu (§48)

Ten kdo má zboží u sebe může být podroben celní kontrole. A této celní kontrole může být podroben i ten, u kterého je pravděpodobné, že u sebe má zboží podléhající celní kontrole.

V rámci celní kontroly jsou celníci oprávněni provádět kontrolu osob, dopravních prostředků, zboží i dokladů s tím ovšem, že musí zajistit oběh dokladů před cizím zneužitím. Celní správa musí šetřit ústavní předpisy – zejména Základní listinu práv a svobod – i když v celním zákonu jsou do ní průlomy – například celníci mohou provést osobní prohlídku osoby – a taktéž mohou být prohlíženy nejen balíky, ale i dopisy (listové zásilky).

Osvobození od celní kontroly (§ 49)

Osvobozeni od celní kontroly jsou osoby požívající tzv. diplomatické osoby a imunity ve smyslu Vídeňské dohody o diplomatických stycích, a také diplomatická a kurýrní pošta.

Součinnost třetích osob (§51)

Součinnost třetích osob přikazuje určité povinnosti osobám, které jsou kontrolovány – jsou povinny strpět všechny povinné úkony (např. řidiči musí otevřít kufr svého automobilu).

Pokud osoba dováží zboží (i povahy neobchodní), tak musí předložit doklad o nákupu (fakturu, účtenku, darovací smlouvu, doklad o dědictví, apod.) a když to není schopen předložit, tak mu celnice stanoví lhůtu pro předložení.

Když zboží převáží ČD nebo Česká Pošta, tak všechny úkony součinnosti provádí obsluha (např. osoba doprovázející převoz) přičemž Česká pošta navíc vybírá clo, které předtím vyměří celnice – když dodá balík z ciziny – předloží tzv. dobírkovou poštovní poukázku, kde je uvedena výše cla a bez svolení celnice nevydá zboží adresátovi dříve než zaplatí vyměřené clo.

S celní správou spolupracují různé orgány státní správy:
• zejména Policie ČR, soudy, notáři (v případě darovací daně) – přičemž si vzájemně sdělují své poznatky,
• celní správa spolupracuje rovněž s peněžními ústavy (banky), které na písemnou žádost mohou prolomit bankovní tajemství,
• významná je také spolupráce s veřejnými dopravci.