Státověda – Přednáška 2 Formy státu

vnější odlišnosti státu. Způsob organizace státní moci:
– forma vlády
– učlenění státu
a režim jejího fungování:
– státní režim

Forma vlády
Vztahy mezi obyvatelstvem a vnějšími státními orgány
znak účasti nebo neúčasti obyvatelstva na správě veřejných záležitostí, určování úkolů státu a utváření organizace státní moci.

Demokratická forma vlády
demokracie – demos (lid), krat (vláda)
obyvatelstvo se určitým způsobem účastní na řízení státu. Odehrává se ve dvou polohách:
– přímá – všichni se účastní na řízení státu. Už se nepoužívá jen jeho stopové prvky.
– nepřímá – obyvatelstvo se účastní správy veřejných záležitostí nepřímo, prostřednictvím zvolených zástupců. Rozsah volebního práva a rovnost volebního práva jsou dány Ústavou. Systém rozdělení mandátů může být dvojí – systém poměrného zastoupení nebo systém většinového zastoupení. Nejdůležitějším orgánem je orgán zastupitelský (parlament), nejvyšší zákonodárný a jediný ústavodárný. Vztahy zaručuje Dělba moci a systém brzd. Demokracie se opírá ještě o hlavu státu která je sjednocovatelem v záležitostech státní moci.

Prvky demokracie přímé vyskytující se dem. nepřímé.
– referendum – Všelidové hlasování o nejdůležitějších státně-politických otázkách (vyskytnou-li se nebo jsou-li pojmenovány). Může být buď obligatorní (zakotveno v Ústavě. Dovolí si vyhlásit silný stát) nebo fakultativní.
– plebiscit – všelidové hlasování o národnostních nebo územních otázkách.

Nedemokratická forma vlády
Diktatura jednice nebo malé skupiny lidí či vedení politické strany (civilní, vojenská, církevní diktatura,….) Vládnoucí subjekt soustřeďuje do svých rukou podstatnou část moci a z pozice síly odmítá demokratické formy spravování státu. Jde o vládu bez zpětné vazby. Tato forma vlády je zakotvena v Ústavě. Obyvatelstvo se formálně účastní voleb – je předepsán jeden kandidát apod. Bývají založeny na formě finanční diktatury:
– vnitřní
– vnější – např. mafie

Povaha a složení nejvyšších státních orgánů
Nejvyšší státní orgány jsou hlava státu, nejvyšší zastupitelský orgán (zákonodárný), nejvyšší výkonný orgán a nejvyšší soudní orgán.

Hlava státu
reprezentuje stát navenek. Má spíše ceremoniální účast ve státě.
– monarchistické – hlavou státu je panovník (car, král, vévoda,…), který se vyznačuje osobními privilegii. jejich postavení je spíše ceremoniální. Kontrasignace předsedou vlády.
– republikánské – hlavou státu prezident. Nemá žádná osobní privilegia (rovnoprávný občan) a do své funkce je volen, a to na časově omezenou dobu.

– monokratické – hlavou státu je identifikovatelný jedinec
– kolektivní – jeden subjekt, který vystupuje jako hlava státu. Např. Prezídium nejvyššího Sovětu

Nejvyšší výkonný orgán
vláda v čele s ministerským předsedou nebo v čele s hlavou státu. Vládu tvoří ministři a další osoby vymezené Ústavou.

Nejvyšší soudní orgán
tvoří jej Nejvyšší soudy – Ústavní soud (kontinentální právní systém)
Podle povahy vzájemných vztahů mezi hlavou státu, zákonodárným orgánem a výkonným orgánem můžeme rozlišovat:
1. parlamentní republiku
Odpovědnost vlády a nepřímá závislost prezidenta. Parlament je dominantní, prezident je volen parlamentem a má úlohu spíše ceremoniální. Neexistují přímá pouta závislosti mezi ním a parlamentem. (např. ČR)

2. prezidentskou republiku
Výkonná moc je svěřena prezidentovi a jemu odpovědným státním tajemníkům. Prezident je zároveň hlavou státu i šéfem vlády. Parlament má sekundární úlohu. Prezident je volen lidem. Je současně předsedou vlády. (např. USA)

3. parlamentní monarchii
při plnění úkolů je panovník plně závislý na vládě a jejím prostřednictvím nepřímo na parlamentu. Předem projednány a schváleny vystoupení na veřejnosti, státnické úkony apod.

4. dualistickou monarchii
země s přežitkem feudalismu. Vláda vykonává svou funkci jménem panovníka se především jemu ze své činnosti odpovědná.

5. jiné formy
zejm. diktatura – vůdce

Učlenění státu
Územní organizace státu, sytém vztahů mezi státem jako celkem a jeho územními částmi. Kolik vrstev nejvyšších státních orgánů je ve státě.

Unitární stát
jedna vrstva – prezident, jeden parlament a jedna vrstva soudní.

Složené státy
Skládají se z několika členských států. Dvouvrstvá soustava – prezident, několik zastupitelství celostátní a regionální, vlády celostátní a regionální. Složený stát vždy vystupuje jako celek.
Podoby moderní:
– federace – orgány federální a republikové. Navenek stát vystupuje jako jeden celek, uvnitř je celků více. Ty mají v kompetenci regionální orgány. např. USA
– konfederace – shluk suverénních států, které v mezinárodních vztazích vystupují každý sám za sebe, pouze v některých dohodnutých záležitostech mají společný orgán. Konfederace nemá vlastní orgány na území členských států. Např. budoucí Evropské společenství
historické:
– reálná unie (hist. federace) – jsou spojeny s panovníkem jinak jsou suverénní
– personální unie (hist. konfederace)

Státní režim
Způsoby a metody realizace státní moci.

Demokratický
Jsou stanovena a zachovávána demokratická práva a svobody, je dodržována zákonnost, existují možnosti svobodné individuální a skupinové zájmové diferenciace.

Nedemokratický
Obyvatelstvu se nepřiznávají či přiznávají minoritně politická práva a svobody, určují se převážně povinnosti. Sporná realizace lidských práv. Vytváření zájmových organizací je dovoleno pouze v intencích politiky státu nebo stát sám tyto organizace zřizuje. Spolky jsou státně registrované=politicky řízené