10. VÝKLAD PÚ / 11. PRÁVNÍ NÁSLEDKY VADNÝCH PRÁVNÍCH ÚKONŮ

10. VÝKLAD PÚ
-výklad právních úkonů
-slovy vyjádřený PÚ se interpretuje dle smyslu použitých slov a spojení (§35/2) + v pochybnostech se přihlíží k vůli autora
-PÚ vyjádřeně jinak nežli jazykovým výrazem se vykládají dle toho, co takové vyjádření obvykle znamená (§35/3) + přihlédnutí k vůli + ochrana dobré víry (BF) adresáta
– zvl. Pro oblast obchodních z.v. upraveno v § 266 OBCHZ.

11. PRÁVNÍ NÁSLEDKY VADNÝCH PRÁVNÍCH ÚKONŮ

1) neplatnost PÚ (negotium nullum)
-absence náležitosti požadované Z pod sankcí neplatnosti
-PÚ vzniká, ale je neplatný (hledí se na něj jakoby nevznikl) mimo případu, kdy se PÚ může ze Z konvalidovat – „původně neplatný právní úkon se stane platným“ (Z výslovně a taxativně neprohlašuje za neplatné – viz. konvalidace závazku neplatného jen pro nedostatek formy – § 455/1) resp. ledaže se oprávněný neplatnosti nedovolal (ač mohl)
ZÁSADA – neplatné PÚ jsou neplatné abs., pokud je Z výslovně a tax. neprohl. za rel.n.
-dělení:
a) absolutní neplatnost (negotium nullum)
– neplatnost nastává bez dalšího ex lege
– všechny neplatné PÚ, které Z výslovně a taxativně neprohlašuje za relativně neplatné (§40a)
-PÚ není prohlašován za neplatný a hledí se na něj, jakoby nebyl
-v praxi se neliší od zdánlivého PÚ
-plnění k němuž z absolutně neplatného PÚ došlo, musí být vráceno na základě BO
-soud či jiný SO přihlíží k neplatnosti bez návrhu
-může se jí dovolávat každý, kdo má na tom právní zájem
-nemůže být zhojena dodatečným schválením (ratihabicí) a nemůže ani konvalidovat dodatečným odpadnutím důvodu
-nepůsobí právní následky ani v případě kladného rozhodnutí o vkladu do KN
-nepromlčuje se

b) relativní neplatnost
– nenastává ze samotného Z. RNeplatný PÚ působí právní následky, jakoby byl platný, pokud jich není zbaven rozhodnutím soudu či příslušného SO nebo dohodou účastníků, a to v obou případech ex tunc
– RN PÚ tj. konkrétní sml. Nastává jednostranným uplatněním, tj. v okamžiku, kdy projev toho, který je neplatností dotčen a jenž se jí domáhá, dojde druhému účastníku PÚ
-pomine ratihabicí, dodatečným odpadnutím důvodu nebo se ho oprávněný nedovolal (konvalidace)
-soud přihlíží pouze na návrh (aktivně legitimován dotčený subjekt, nejen spolukontrahent, pokud ji ovšem sám (třeba i nezaviněně) nezpůsobil)
-promlčecí doba = 3 roky (dle praxe od učinění PÚ-KNIHA → ode dne uskutečněného věcného plnění)

ZVLÁŠTNOSTI NEPLATNOSTI PÚ PRO OBCH Z.V.→ § 267 a § 268 OBCHZ.
-OZ připouští konverzi neplatného PÚ (za okolností v §41a/1), pokud obsahuje náležitosti jiného PÚ, který má stejný či obdobný hospodářský cíl a u něhož důvody neplatnosti nejsou dány – platí tento PÚ (pokud lze předpokládat, že taková by byla vůle jednající osoby, kdyby o tom věděla – PÚ zůstává neplatný (nespraví to ani ratihabice), ale projev vůle je posouzen jako jiný PÚ) X konvalidace (odpadnutí důvodů neplatnosti a právní úkon původně neplatný se stal platným) X ratihabice (dodatečné schválení)
-neplatnost tedy může být dále:
a) úplná
b) částečná
-důvod se týká jen části PÚ – zbytek platí (jedině pokud by oddělení neplatné části nebylo možno oddělit od ostatního obsahu – §41)
-zjišťováno interpretací projevu vůle
-relativní i absolutní neplatnost působí ex tunc (od počátku; jakoby nikdy nevznikl)
-u RN platí pouze při zbavení platnosti
-kdo plnil, může žádat o vrácení (§451/2 a §457)
-vzniklá škoda – dle §42 možnost domáhat se náhrady (dle §420 proti tomu, kdo zavinil – culpa in contrahendo) – platí pokud poškozený důvěřoval bez zanedbání obvyklé péče v platnost PÚ

2) odporovatelnost PÚ
-dle §42a PÚ učiněné s úmyslem zkrátit uspokojení pohledávky věřitele (in fraudem creditoris)
-vymahatelnou je pohledávka, pro jejíž uspokojení má věřitel exekuční titul vůči dlužníkovi
-PÚ zůstávají v platnosti vůči 3rd osobám, ale mohou být rozhodnutím soudu (na návrh věřitele) v odpůrčí žalobě zbaveny právních následků vůči němu = tzv. relativní bezúčinnost PÚ vůči zkrácenému věřiteli (např. ten co krátí prodal prsten, kupující věděl, že tím krátí věřitele – odp. žaloba věřitele – pozbytí následků, zabavení věci – jakoby k prodeji nedošlo)
-důležitá je BF 3rd osoby
-u osob blízkých věřiteli stanoví Z vyvratitelnou právní domněnku, že o tom věděly
-odpor se vznáší vůči osobě, v jejíž prospěch byl PÚ učiněn či které vznikl z odporovatelného PÚ dlužníka prospěch, a to v souvislosti s PÚ dlužníka za poslední 3 roky
-speciální úprava platí v konkurzním řízení (je připuštěna i neúčinnost PÚ) – doplněk odporovatelnosti v občanském zákoníku.
– ODPOROV. – jen § 42 – nedostatečná úprava !!!

3) možnost jednostranně odstoupit od smlouvy
-např. u smlouvy uzavřené v tísni za nápadně nevýhodných podmínek
-vedle Z stanovené možnosti odstoupení možné i odstoupení smluvní neboli smluvené (§48/1 a §497)
-od PÚ neplatných nutno teoreticky odlišit PÚ zdánlivé – nicotné (non negotium)
-projevy vůle nemající náležitosti PÚ (chybí nějaký pojmový znak PÚ)
-v (soudní) praxi spojovány s PÚ absolutně neplatnými
-např. ústní závěť bude PÚ zdánlivý (a nikoli neplatným pro nedostatek formy)
(jde o takové chování, které sice je PÚ podobné, či dělá zdání…, ale ve skutečnosti pro své základní vady právním úkonem není)
OZ – PÚ zdánlivý nepoužívá, jen teorie…

Protiprávní úkony a protiprávní stavy

Protiprávní úkony
-také spočívají ve volním lidském chování
-mohou být komisivní či omisivní – nekonání je protip.úkonem jen tehdy, když měl povinnost něco konat.
-volní lidské chování právem reprobované (zakázané)
-jde o porušení právní povinnosti (lhostejno zda smluvní či deliktní (mimosmluvní)) tj. porušení P
-nepříznivé následky vyvolány nezávisle (někdy i proti) na vůli jednajícího
-např. způsobení škody, vadné či nevčasné plnění, nekalá soutěž, etc
-dělíme na:
a) zaviněné
b) nezaviněné
-právními skutečnostmi OP mohou být i protiprávní stavy
-většinou vznikají v úzké spojitosti s určitou událostí
-od události se liší tím, že nejde o dění, ale stav jsoucí objektivně v rozporu s P – nutnost odstranění (NAPŔ. vichřicí porušená střecha která ohrožuje soused. stavbu nebo jeho os. bezp.)
-může být způsobeno i lidským chováním, která samo o sobě není protiprávním úkonem (důlní činnost)

Jiné právní skutečnosti

Vytvoření věci a nehmotných statků
– právně relevantní skutečností je může být i určitá lidská činnost spočívající ve vytvoření určité hmotné (výroba, práce) či duchovní (tvůrčí duševní činnost – autorské dílo; hl. vytvoření autorského díla či vynález) hodnoty
-vždy dojde minimálně k nabytí vlastnictví (nějakým subjektem) – nevyhnutelný následek

Konstitutivní rozhodnutí státního orgánu
-v drtivé většině char. deklaratorní (autoritativní osvědčení ne/existence konkrétního OP vztahu ex tunc) – nepůsobí hmotně právní následky, pouze procesně právní (např. povinnost splnit dluh do určité lhůty stanovené v rozhodnutí) Nijak také nemění dobu splatnosti dluhu, která již předtím nastala na základě hmot.p. ustanovení či skutečností.
– výjimečně v občanskopr. věcech i konstitutivní charakter rozhodnutí SO
-působí (ex nunc) procesněprávní i hmotněprávní následky (od okamžiku právní moci) – ZMR OP vztahy popř. působí jiné HP následky (ZMR = zakl., mění, ruší)
-např. rozhodnutí o zrušení a vypořádání podíl. spoluvlastnictví a vypořádání mezi spoluvlastníky podle § 142/1 anebo rozhodnutí soudu o přikázání stavby do vlastnictví pozemku…

Události
pojem
-skutečnosti nespočívající v lidské vůli a jsoucí na ní nezávislé
-PS je to tehdy, pokud s ním PN OP spojují právní následky (např. s uplynutím času je spojeno promlčení)
-velmi různorodé
-hl. působení přírodních sil (vichřice, náledí, selhání počítače) či výsledek biologických procesů (narození, KO – smrt)
-patří sem i mimovolní lidské chování
-dělíme na:
a) předvídatelné
b) nepředvídatelné
-nebo na:
a) odvratitelné
b) neodvratitelné
-zvl. případem je tzv. vyšší moc (vis major) – vnější událost, která je při vyvinutí veškeré péče nepředvídatelná a zároveň při vynaložení veškerého možného úsilí neodvratitelná
-teorie na rozdíl od OZ (resp. OBZ) stále užívá tento termín (ale méně než dřív)
-typický příklad např. událost v §428 (2nd věta)

význam času a počítání času
-zvl. významná PS (událostí)
-několik významů slova „čas“:
1) určitý okamžik (den, konec dne)
2) plynutí času (lhůta, doba)
3) dovršení určitého času (dovršení zletilosti, zralost neboli dospělost pohledávky)
-mezi PS patří i tzv. „doložka času“, kdy účinky PÚ závisí na budoucí jisté události, na které se strany dohodly (smlouva) či kterou strana určila (JPÚ – 1str. PÚ) – od podmínky se liší jistotou
-rozeznává se čas, od kterého právní následky
a) počínají (dies a quo)
b) končí (dies ad quem)
-podobně jako u podmínek suspensivních a resolutivních – ale tady je jasné zda a kdy.
-často ve spojení s jinou PS – součástí komplexních PS – konec plynutí času (většinou ve spojení s jinou P skutečností – př. úkon nebo nevykonání něčeho) možno být stanoven čtverým způsobem – jako den o němž:
a) je jisto zda nastane a kdy nastane – CERTUS AN, CERTUS QUANDO (prekluze u reklamace)
b) je jisto zda nastane, ale ne kdy – CA, INCERTUS Q. (KO člověka)
c) není jisto, zda nastane, ale je jisto kdy – IA, CQ(dosažení věku)
d) není jisto zda ani kdy – IA, IQ (např. manželství)
-kromě prvního případu (tzv. čisté stanovení času, resp. doložku času) jde o podmínky
-OP zná i atypické určení časového úseku (splnění dluhu „až dlužník bude chtít“ či „moci“ – neurčitá doba splatnosti – na návrh věřitele může stanovit soud dle §564 = dodatečné upřesnění); podobně i „ihned“, „bez zbytečných odkladů“, „neprodleně“, etc
-právní význam má i skutečnost, zda něco nastalo dříve či později než něco jiného (resp. zároveň) – tak je tomu v příp. KO více osob – která dříve, odvolání nabídky smlouvy (§ 43/3), 2 závěti (§ 480)…
-zvl. význam mají lhůty
1) HP (působí právní následky v oblasti OPH (zánik závazku) X PP (pouze procesní význam, aniž by působily též právní následky v oblasti hmotného práva) např. lhůta ke splnění dluhu, stanovená ve výroku rozsudku, nepůsobí splatnost pohledávky, nýbrž má jen právní následky procesní; možnost výkonu rozhodnutí)

2) pořádkové (jejich marné uplynutí nepůsobí zánik p&p, ale jiné právní následky)

3) zákonné X stanovené PÚ (smluvní)
-L zpravidla stanoveny
a) určením posledního dne – do 1. července
b) určitým časovým obdobím – počet týdnů…
-ZÁKONNÁ PRAVIDLA PRO POČÍTÁNÍ LHŮT STANOVÍ §122 (patrně jde o ius cogens)
-L stanovena počtem dní – začíná dnem, který následuje po dni, ve kterém vznikla skutečnost rozhodující pro její běh (od tohoto dne běží lhůta tolik dní, kolik je stanoveno) NAPŘ. 10ti denní lhůta dne 10. května – (1. den 11. května → konec 20. května)
-L určená podle týdnů končí v ten den posledního týdne, který se shoduje s dnem, kdy nastala skutečnost zakládající běh L (Po + 3 týdny – opět v Po)
-L dle měsíců/let končí v ten den posledního měsíce lhůty, který se shoduje se dnem, kdy nastala skutečnost dávající vznik běhu L (1R+3M dne 23.5.1999 – 23.8.2000), pokud není odpovídající den (31. etc), tak končí posledním dnem
-půl měsíce je vždy 15 dnů
-připadne-li konec lhůty počítané v D/T/M/R na So, Ne, či svátek, posouvá se konec na nejbližší pracovní den – platí pro všechny lhůty (interpretací???)
-Z neřeší, zda lhůta končí počátkem či koncem posledního dne – teorie i praxe:
a) L pro nabývání P (zletilost) končí počátkem posledního dne (tj. v 00.00 hod)
b) L pro pozbývání P končí koncem posledního dne (tj. 24.00 hod)
-pokud má být v L vykonán bezprostřední adresovaný (vůči adresátovi bezprostředně, tedy osobně) PÚ a adresát má v pracovní dny určeny pracovní hodiny, končí lhůta už koncem pracovní doby (a ne až ve 24.00)
-doručování adresovaného PÚ poštou
-v OPH lhůtách platí obdobné pravidlo jako u bezprostředního (osobně učiněného) PÚ – tj. MUSÍ POSLEDNÍ DEN DOJÍT (nestačí, že byl podán na poště)
-výjimky stanoví výslovně PP (§ 567/2 – plnění peněžitého dluhu prostřednictvím pošty či bankovního ústavu – pokud nebylo stanoveno jinak je dluh splněn poukázáním peněz, nebylo-li dohodnuto jinak)
x u promlčení a prekluze musí dojít soudu včas (v posl. den prom. doby a prekl. lhůty) – obdobné platí pro běh vydržecí doby, pokud ji chce vlastník přerušit.
-Z ač § 122 je zřejmě kog. nevylučuje L kratší nežli 1 den (např. dnes do 16:00, od teď do 6 ti h.) – běh se počítá od hodiny a minuty (a momento ad momentum)
-obecné pravidlo pro dovršení věku (např. §8/2 zletilost – nabývá se jí poč. dne) = 00.00 X kde se zákon vyjadřuje ve smyslu, že určitá práva a povinnosti má osoba starší nežli určitý počet let = 24.00 (nabývá jich tedy od 00:00 h. dne následujícího po dovršení tohoto věku)

Komplexní právní skutečnost
-často se PN aktivizují teprve na základě několika PS – (zároveň nebo postupně) konečný právní následek nastává až splněním poslední právní skutečnosti (postupně)
-do té doby mohou nastat mezitimní právní následky
-mohou spočívat i v kombinaci PÚ a úředního aktu (např. převod nemovitosti)
-právní následek může nastat i kumulací úkonu (protiprávního úkonu či události)
-např. odpovědnost za škodu způsobenou zaviněným usmrcením člověka (§ 448n.), kde povinnost k náhradě vznikne zaviněným protápe chováním
(PROTIP. Ú), a tím způsobenou smrtí člověka (událostí).