Teorie dělby moci

zásada oddělenosti: a) výkon jednotlivých mocí zvláštními orgány (oddělenost, samostatnost a nezávislost); b) neslučitelnost těchto mocí v rukou jediné osoby; c) nezávislost mocí na sobě navzájem – různý způsob nabytí moci (zákonodárná – zvolený zastupitelský orgán, výkonná – panovník a jím jmenovaní úředníci, soudní moc – nezávislé soudy. – zásada rovnováhy mocí a vzájemných brzd – možnost vzájemného omezení moci (soudy – odsouzení, prezident – amnestie)
ad b) územní organizace obyvatelstva – princip teritoriality – státní moc a právo určitého státu se vztahují na území státu, na všechny, kdo pobývají na tomto území.
ad c) suverenita (svrchovanost) státu je nezávislost státní moci na jakékoli jiné moci jak uvnitř, tak vně hranic státního území. Vnější – státy jsou si rovny. Vnitřní – veškeré obyvatelstvo, ale i politické organizace jsou státu podřízeny.
výlučnost – stát je jedinou organizací svého druhu na daném území
ad d) existence daní a poplatků – vybírány od příslušníků státu k vydržování státního aparátu.
ad e) existence práva – pravidel regulující chování a lidské vztahy, konání a jednání tak, že předem stanoví, jaké toto chování a konání má být. Právo je pak státem vynutitelné.
Funkce státu – vnější (obranná funkce, zahraniční věci – má zajistit suverenitu státu v případě vnějšího ohrožení, zachovávat státnost, veřejnou moc a stabilizovat systém při zásazích zvenčí) a vnitřní (ekonomická, sociální, donucovací); ekonomická – stanovit pravidla trhu a stíhat ty, kdo je porušují (např. pravidla hospodářské soutěže); sociální – stanovit pravidla pro vzdělávání, sociální, zdravotní a nemocenské pojištění, zaměstnanost, ochranu životního prostředí a postihovat jejich porušování.; donucovací – určovat chování jedinců či skupin a v případě nerespektování, použít právem stanovené donucovací prostředky.
Formy státu: a)organizace státní moci – formy vlády
– učlenění státu
b)režim fungování – státní režim