Pozbývání státního občanství
a) propuštění ze státního svazku – může občan požádat (nemá-li v ČR trv.pob,nabyl-li nebo mu bylo přislíbeno občanství jiného státu). Možno, stejně jako při nabývání, aby manželé podali žádost společně a mohou do této žádosti zahrnout i dítě do 15 let.
b) v okamžiku převzetí Listiny o propuštění ze státního svazku ČR – vydá příslušný okresní úřad v místě pobytu žadatele, u osob z trv. pobytem mimo ČR vydá OÚ v Praze 1.
c) prohlášením – pokud občan pobývá více než 10 let mimo ČR, může prohlásit, že se vzdává občanství ČR. Prohlášení před zastupitelským úřadem ČR podle místa trv. pobytu žadatele v cizině. Prohlášení obsahuje datum, odkdy se zdržuje v cizině, a místo jeho posledního trv. pobytu v ČR ,pokud takový měl. Připojí se k němu doklad o státním občanství ČR, ten může být nahrazen platným cestovním pasem. Rodiče mohou do prohlášení zahrnout dítě mladší 15 let, pokud se dítě zdržuje 10 a více let v cizině. Připojí rodný list dítěte a souhlas 2. rodiče, podobně jako při žádosti o propuštění ze státního svazku.
d) nabytím cizího státního občanství (okamžikem) pozbývá občan české občanství, pokud získal cizí občanství manželstvím, nepozbývá občanství ČR.
///////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////
5. Právo, prameny práva, právní normy.
kap. 1, 2, 3 (systém práva – kap.4 v Teorii práva)
Pojem práva – společenství lidí (např. stát) je složitý mechanismus, který vyžaduje určitou regulaci. (regulační systém, který by vnášel do mechanismu řád a pořádek a udržoval jej, tím by vytvářel stav nezbytný k tomu, aby mechanismus mohl fungovat). Jako nejúčinnější se jeví regulace normativní – systém, který se skládá ze společenských norem jakožto příkazů, zákazů a dovolení. Prioritní význam mezi těmito systémy má právo, významným normativním systémem je též morálka.
Právo je soubor pravidel chování, vytvořený státem v určité době a ve zvláštní formě. Tato pravidla jsou – na rozdíl od jiných pravidel chování (mravních, politických..) – státem vynutitelná. Tzn. že se jimi každý musí řídit, nechce-li riskovat, že na něho dopadnou prostředky státního donucení, které jsou stanoveny jako následek porušení. Tato pravidla jsou dále obecně závazná – i ten, kdo má jiný subjektivní názor na správnost či nesprávnost určeného chování, musí je respektovat. (*Právo-souhrn norem platících objektivně pro každého – to je právo ve