1. Úprava je pouze v ObčZ

=> platí ObčZ (vlastnictví, právní úkony, smlouvy – nájemní, o půjčce, o pojištění)
2. obecná úprava v ObčZ, specifika v ObchZ, kde ale není úprava komplexní (např.: „některá ustanovení o smluvní pokutě „) – obch. zák. má postavení speciálního právního předpisu, v tomto případě se používají oba zákoníky. Často v oblasti závazkového práva.
3. komplexní úprava v ObchZ, ale ObčZ má úpravu také – potom záleží na povaze smluvních stran (kupní smlouva – jako občan podle ObčZ, jako podnikatel podle ObchZ)
4. úprava je pouze v ObchZ => ObčZ ji nemá => úprava z ObchZ se použije bez ohledu na povahu smluvních stran na podnikatelské i nepodnikatelské vztahy (smlouva o běžném účtu, o sporožirovém účtu).
Volba zákona
Platí, že strany, které nejsou podnikateli, se mohou výslovně písemně dohodnout, že smlouvu uzavřou nikoli podle Občanského zákoníku ale podle Obch. zákoníku
(opačně nelze: podnikatelé se musí řídit podle ObchZ a nemohou se dohodnout, že se budou místo toho řídit podle ObčZ).
pokud je úprava v obou předpisech, strany se mohou dohodnout, který budou používat, ovšem ne v případech, kdy je povinný ObchZ
PRÁVNÍ PODMÍNKY PODNIKÁNÍ. právní formy podnikání
Právní podmínky podnikání upravuje zák. č. 455 / 1991 Sb. o živnostenském podnikání dále jen živnostenský zákon a zákon číslo 570 / 1991 Sb. o živnostenských úřadech
Živnostenské právo je součástí práva správního potažmo veřejného.
Živnostenský zákon definuje pojem živnosti, v souladu s pojmem podnikání definovaným v ObchZ.
Podnikání
je širší pojem než živnost.
Podnikání definuje obchodní zákoník v § 2 jako:
soustavná činnost provozovaná samostatně podnikatelem , vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku .
Podnikatelem dle ObchZ je:
osoba zapsaná v obchodním rejstříku
osoba, která podniká na základě živnostenského oprávnění
osoba, která podniká na základě jiného než živnostenského oprávnění, tedy podle zvláštních předpisů.
FO, která provozuje zemědělskou výrobu a je zapsána ve zvláštní evidenci
Naproti tomu pojem živnost definuje Živnostenský zákon v § 1 jako: