Hyperbola:

z řec. hyperbolé- nadsázka
umělecký prostředek z oblasti tropů
zveličuje určitou vlastnost nebo jev
zveličuje a nadsazuje určitý rys z expresivních důvodů a je jedním z významných prostředků obrazného vyjadřování
najdeme ji ve folku ale i v beletrii
plní v textu nejrůznější funkce a proto ji najedeme v textech s patetickým i komickým vyzněním
vedle originálních hyperbol existují také lexikalizované (ustálené) hyperboly (např. báječný, senzační, neslýchaný, nevídaný), slangové hyperboly (např. boží, senza)
hyperboly mohou mít i tvar opisný- např. celý svět, tisíckrát, ani za lžíci vody
např.:

Stokrát zklamán, rady nevěda si znovu vždycky navracíš se domů

např. už jsem to tisíckrát říkal, nemá ani deka rozumu
nemusí jít jen směrem k zveličování, ale může mít i opačný směr (nejsem o nic větší než prášek krupice)

litotes:

řec. jednoduchost, zdrženlivost
rétorická a stylistická figura, vznikající tak, že se slovně říká méně, než je ve skutečnosti míněno
jejím prostřednictvím se dosahuje zmírnění, zjemnění výroku (podobně jako eufemismem), někdy se proto chápe jako opak hyperboly (nadsázky)
vyskytuje se v ústním hovoru i v umělecké iteratuře
nejčastěji v podobě dvojího záporu (vyjádříme klad dvěma zápory)
např. není to nemožné (= je to možné)
obdobnou funkci jako litotes má meioza (z řec. meiosis = zmírnění), např.: mají tam takový menší nepořádek a understatement (z angl. úmyslné zmírnění), naoř.. Ty můj hlupáčku).
např.:

Mne ona nemá nerada Francois Villon (přeložil Otokar Fischer)
Nechtěl jsem, nechtěl jsem nemlčet, Odpusťte narcisce, odpusťte hřích a svět.