Čtyři metody výkladu:
jazykový – někdo si přečte 1 zákon – logický – zkoumá se logika normy, používá se celá řada metod (od vyššího k menšímu: např.zákaz zastavení => zákaz stání; důkaz opaku: věc movitá je ta, která není nemovitá; redukce k absurdním závěrům: dodržovat POUZE zákony a ústavu – v 1960) – systematický – někdo si přečte celý zákoník – historický – zdůvodnění normy (důvodová správa)
- podle orgánu
- podle způsobu
3. fáze: vydání nějakého rozhodnutí nebo nevydání žádného rozhodnutí – soudce rozhoduje – rozhodnutí splňuje 5 zákl. náležitostí 1. musí být v něm nějaký výrok – co kdo udělal 2. odůvodňovací fáze – proč soud tak rozhodl 3. poučení o opravných prostředcích – jestli se tomu lze nějak bránit (bývá na konci) 4. právní moc – rozhodnutí je konečné, nelze proti němu podat řádné opravné prostředky (řádné opr. prostředky: na ty máme vždycky nárok – odvolání, mimořádné opr.ptostředky: nemáme nárok – dovolání, kasační stížnost) 5. vykonatelnost – lhůta 15 dní na opr.prostředky – podám: v právní moci je až opět rozhodne soud – nepodám: je to v právní moci, je to vykonatelné – v ČR zvrácené , odklady výkonu trestu, zdravotní důvody,… – žádná sankce za to, že nenastoupíme do vězení
