19. Zákon o soudnictví ve věcech mládeže č. 218/2003

(není-li uvedena jiná zkratka, platí pro uvedení paragrafů, že jde o ZSVM) – ZSVM komplexně upravuje hmotněprávní aspekty trestní odpovědnosti a trestání mladi-stvých, i řízení v trestních věcech mladistvých a řízení ve věcech dětí mladších patnácti let – pokud ZSVM nestanoví jinak, užije se na mladistvého obecných právních předpisů – pojem mladistvého – § 2 d) – ten, kdo v době spáchání TČ dovršil patnáctý rok a nepře-kročil osmnáctý rok svého věku – naše platné TP kategorii mladých dospělých nezná, pouze je někdy zohledněn „věk blízký věku mladistvých“ (např. je to polehčující okolnost) – trestní odpovědnost je koncipována jako relativní neboli podmíněná è dovršením patnácti let nastává trestní odpovědnost mladistvého tehdy, jestliže mladistvý je v době činu natolik rozumově a mravně vyspělý, aby byl schopen rozpoznat nebezpečnost činu pro společnost a ovládat své jednání X pokud v důsledku duševní nezralosti tyto schopnosti chybí, potom není mladistvý za čin odpovědný (§ 5 odst. 1) è lze vůči němu použít obdobně postupů uplatňovaných u dětí mladších patnácti let (§ 5 odst. 2) – pro trestný čin mladistvého se používá termín provinění; proviněním není jednání malého stupně nebezpečnosti pro společnost X u ostatních osob není trestným činem jednání nepatrného stupně nebezpečnosti pro společnost – rozšíření důvodů zániku trestnosti o zvláštní ustanovení o účinné lítosti (§ 7) è trestnost činu, na nějž TZ stanoví odnětí svobody, jehož horní hranice nepřevyšuje pět let, spáchaného mladistvým zaniká také tehdy: – pokud mladistvý dobrovolně odstranil nebo napravil způsobený následek / anebo se o to pokusil – projevil účinnou snahu po nápravě, a – čin přitom neměl trvale nepříznivé následky