VYHOŠTĚNÍ – § 57
– účelem je zabránit dalším trestným činům na území ČR ze strany osob, které nejsou občany ČR nebo osobami s přiznaným statusem azylanta, před nimiž je třeba naši společ-nost chránit – předpokladem použití trestu je, aby to vyžadovala bezpečnost lidí nebo jiný obecný zájem – je možné ho uložit samostatně za kterýkoliv TČ, i když TZ takový trest ve zvláštní části nestanoví – je možné jej uložit vedle jiných TČ (ne však vedle zákazu pobytu) – bude třeba jej zpravidla uložit vedle odnětí svobody u pachatele závažné trestné činnosti proti životu a zdraví a proti majetku – vyhostit lze jen cizího státního příslušníka nebo osobu bez státní příslušnosti, i když měli na našem území povolení k pobytu X výjimky jsou uvedeny v § 57 odst. 3 – záleží na státní příslušnosti v době rozhodování soudu, nikoliv v době činu – lze ho uložit ve výměře od jednoho roku do deseti let anebo na neurčitou dobu – přihlíží se k stupni nebezpečnosti TČ, k možnostem nápravy a poměrům pachatele,… – vyhoštění je nepřípustné, pokud: – nepodařilo se zjistit státní příslušnost pachatele – pachateli byl poskytnut azyl – pachatel zde má povolen dlouhodobý pobyt, má zde pracovní a sociální zázemí a vyhoštění by bylo v rozporu se zájmem na spojování rodin, nebo – hrozí nebezpečí, že pachatel bude ve státě, do něhož má být vyhoštěn, pronásle-dován pro svojí rasu, národnost,… (§ 57 odst. 3) – pokud se přesto pachatel zdržuje na území republiky, může být postižen za TČ maření výkonu úředního rozhodnutí podle § 171 odst. 1 b) – na pachatele se hledí, jako by nebyl souzen, jakmile je trest vykonán (§ 57 odst. 4)
