Výkonu trestu odnětí svobody je stejný jako u účelu trestu

výkonu trestu odnětí svobody je stejný jako u účelu trestu – v současnosti jako pozůstatek minulého režimu je náš vězeňský systém charakterizován převahou zastaralých věznic; nedostatkem specialistů, nevyhovujícími podmínkami pro pracovní, vzdělávací, kulturní a jiné aktivity,… è východiskem pro formování nového systému má být myšlenka respektování lidské důstojnosti a práv uvězněných; penitenciární zacházení musí zabránit trestné činnosti a vytvořit příznivé podmínky pro řádný život odsouzených po jejich propuštění è v tomto duchu byla zpracována moderní koncepce rozvoje vězeňství v ČR, jež se postupně uskutečňuje – podle ostrahy se věznice člení do čtyř základních typů – s dohledem, s dozorem, s ostrahou, se zvýšenou ostrahou (vhodnější by bylo: otevřené, polootevřené, uzavřené, přísně uzavřené) – o zařazení do urč. typu věznice rozhoduje soud zpravidla v odsuzu-jícím rozsudku è tomuto zařazení se říká vnější diferenciace X vnitřní diferenciace je uvnitř dané skupiny (např. režim pro výkon doživotních trestů,…) – zvláštní postavení mají v moderních vězeňských systémech otevřené ústavy – ústavy bez zařízení proti uprchnutí – režim tam je založen na odpovědnosti vězňů, jejich dobrovolné kázni, vede k aktivitě a sebeovládání – podle stupně nápravy je vhodné vězně přemísťovat do polootevřeného či otevřeného ústavu a dávat mu tak postupně větší možnosti samostatného rozhodování a svobody (progresivní výkon trestu) – jedním ze základních problémů vězeňství je bariéra mezi vězni a personálem – začátek vězeňského pobytu – v nástupním oddělení odsouzeného odborníci vyšetří a zpra-cují o něm komplexní zprávu – s ohledem na délku trestu, osobnost a příčiny trestné činnosti; zpráva obsahuje i návrh programu zacházení – účinným prostředkem před škodlivými vlivy tohoto trestu může být zaměstnávání odsou-zených užitečnou prací; při pracovním zařazování nevzniká pracovní poměr, ale pracovní doba a podmínky jsou stejné jako u pracovního poměru – významnou složkou práce s vězni je i jejich vzdělávání – mají právo si na svůj náklad objednat knihy, denní tisk, časopisy; lze jim umožnit zakoupení či zaslání jiných věcí pro jejich vzdělávání; mohou si půjčovat knihy z vězeňské knihovny; patří sem i sportovní a tělovýchovná činnost; vzdělávání by mělo probíhat i ve školách mimo vězeňské ústavy – dále jsou v ZVT upravena práva a povinnosti – je nutné garantovat lidskou důstojnost, nestranné zacházení, zajistit práva a právní jistotu; odsouzeným mohou být omezena pouze práv a svobody, jejichž výkon by byl v rozporu s účelem výkonu trestu (nedotknutelnost osoby a soukromí, zákaz nucené práce,…) nebo která nemohou být vzhledem k výkonu trestu uplatněna; odsouzení však mají některá zvláštní práva – právo přijímat a na svůj náklad odesílat korespondenci, přijímat návštěvy blízkých osob,… – k ochraně svých práv a zájmů je odsouzený oprávněn podávat stížnosti a žádosti přísluš-ným orgánům – ZVT upravuje i účast soudů na výkonu trestu odnětí svobody (zařazení, přeřazení do věznice; přerušení výkonu trestu; upuštění od výkonu zbytku trestu,…); dozor nad dodržováním právních předpisů má pověřený státní zástupce krajského státního zastupi-telství, v jehož obvodu se trest vykonává – trest se vykonává ve věznicích a ve zvláštních odděleních vazebních věznic; věznice zřizuje a zrušuje ministr spravedlnosti; službu vykonává Vězeňská služba (člení se na vězeňskou stráž a na správní službu)