PŮSOBNOST A PRAVOMOC
– působnost: – jde o okruh vymezených úkolů – věcná – všeobecnou (=> na urč. území se koncentruje výkon veřej. správy u jednoho vykonavatele, přísluší mu působnost ve všech záležitostech kromě těch, kt. jsou přikázány jinému) – dílčí (=> ministerstva a jiné správní úřady ústřední nebo místní) – tím se vytváří odvětví, a pak organizační členění uvnitř jednoho subjektu – členění uvnitř jednoho subjektu => horizontální nebo vertikální dekoncentrace (str. 391) – osobní – je to jen možná alternativa věcné působnosti (např. váleční poškozenci) – územní – neprosazuje se v čisté podobě => aplikace věcných i územních hledisek – stanovení působnosti zákonem: – enumerativní metoda – hl. pro ústřední správu; 3 alternativy: buď je obsažena v zákoně, kterým se subjekt zřizuje (ministerstva); nebo pro každý úřad zvlášť, ale v jediném zákoně (kompetenční zákon); n. v zákoně, kt. provádí hmotnou úpravu a organizační zákon na něj jen odkazuje – generální klauzule – na regionální n. místní úrovni, kde mohou vedel sebe být vykonavatelé s všeobecnou působností a vykonavatelé s dílčí působností
