11.Kant – jednání člověka není motivováno jen podněty smyslového světa
Kant – ( toho, co je- Sein), nýbrž, že člověk je schopen přijmout a podřídit se rozumem stanovené povinnosti, tzn.tomu, co má být (Sollen)- normativita je vlastnost autonomní lidské rozumné vůle, která není závislá na empirických podmínkách skutečnosti – zákony svobody jsou zákony vyjadřující to, co má být „Sollen“- tzn. rozumem stanovenou povinnost (rozumem poznanou nutnost) jak máme správně jednat; (Německé slovo „Sollen“ překládáme opisem jako „to, co má být“, tzn. povinnost, závaznost.) – protikladem světa svobody „Sollen“ je svět „Sein“ (toho, co je), který motivuje naší libovůli -svět „Sein“ je světem náhody a ne-rozumového pragmatického jednání, -Kant odhaluje dualismus světa „Sein“ a „Sollen“; – sféra „Sollen“ je sférou normativity (povinnosti), jejímž zdrojem je rozum – svět „Sollen“ je zdrojem jak morální tak právní normativity; Kant byl nucen tuto diferenciaci vysvětlit – rozlíšením „Sein“ a „Sollen“ začínají dějiny moderního právního myšlení; bylo možné hlubší poznání struktury práva – jeho formálních vlastností a také jeho významu, funkce již jako autonomního jevu
