Kyselá atmosférická depozice

3) Kyselá atmosférická depozice (kyselé srážky):
Při spalování fosilních paliv (uhlí, ropy) vzniká oxid siřičitý. Při všech spalovacích procesech vzniká celá řada oxidů dusíku. Oxidy síry a oxidy dusíku v plynné podobě i po reakci s vodou v atmosféře, působí na prostředí (rostliny, horniny, vodu,..) jako slabé kyseliny. Vzhledem k tomu, že zplodiny spalování vznikají takřka všude, kde žije člověk, případně mohou být se vzdušnými masami rozneseny na veliké vzdálenosti, je hrozba okyselení prostředí celoplanetárním problémem. Okyselení (snížení pH) má za následek změnu prostředí sladkých tekoucích i stojatých vod, které jsou pak nevhodné pro život řady organismů. Kyselými srážkami zasažené půdy negativně ovlivňují životaschopnost stromů v lese a snižují vitalitu půdních organismů. Kyselé srážky jsou velkým nebezpečím pro jehličnaté lesy mírného pásma (u nás zejména Krušné a Jizer. hory, Krkonoše). Kyselé srážky jsou významným faktorem ohrožení památek (budov , soch ) z kamene (vápence, vápencové pískovce, atd.). Spolu s dalšími znečištěninami v ovzduší (prach, oxid uhelnatý) přispívají oxidy dusíku a oxid siřičitý ke zdrav. potížím obyvatel měst a prům. aglomerací. V součas. době je problém acidifikace z oxidu siřičitého v rozvinutých zemích téměř vyřešen (využívání jiných druhů paliv jak pro výrobu el. energie, tak i pro lokální topení). Aktuální zůstává znečištění oxidem siřičitým v malých městech a obcích bez plynofikace a zejména v některých rozvíjejících se zemích, které založily výrobu el. energie na spalování nekvalitního hnědého uhlí (Čína, Indie, Rusko,..). V zemích industrializovaných ale acidifikace pokračuje, především následkem zvyšujících se emisí oxidů dusíku ze spalovacích motorů. Jak omezit kyselou atmosférickou depozici? Snížením spalování fosil. paliv, využitím alternativních zdrojů energie, případně i využitím jader. energie. Dočasným opatřením je odsiřování spalin v tepel.. elektrárnách.