Zásady spžp

Zásady spžp :
1. udržitelný rozvoj: je založen na 3 pilířích udržitelnosti, na sladění ekonomických environmentálních a sociálních aspektů každého rozvojového programu. 4 kritéria udržitelnosti:
– minimalizace nároků na čerpání neobnovitelných zdrojů, šetrné využívání obnovitelných přír. zdrojů, surovin, energie
– minimalizace neg. vlivů na prostředí, emisí do ovzduší a vod, kontaminace půd, produkce odpadů, minimalizace potenciálních rizik a havárií
– důsledná ochrana, případně zmnožení a zkvalitnění přírodního a lidského kapitálu
– prosazování ekonom. výhodnosti postupů šetrných k živ. prostředí
1. participace veřejnosti na formování a prosazování spžp: veřejnost je partnerem ve všech fázích přípravy, formulace i prosazování spžp, občané i nezisk. organizace atd. mohou svými připomínkami a návrhy ovlivnit soubor cílů spžp i environmentální požadavky na jednotlivé sektorové politiky
2. princip předběžné opatrnosti: pokud nevíme, jaký bude důsledek činnosti, provádíme ji výjimečně opatrně nebo se jí vyhneme
3. princip prevence: včasné provedení opatření, které zabrání ohrožení nebo poškození živ. prostředí je prakticky vždy účinnější i levnější , než dodatečná náprava škod
4. princip snižování rizika už u zdroje: obvykle nejúčinněji lze minimalizovat neg. vlivy přímo u jeho zdroje
5. princip ekonomické odpovědnosti (princip znečišťovatel platí) – ekon. odpovědnost za znečištění má původce, který nese náklady spojené s omezováním znečištění a náhradou škod
6. princip integrace: požadavky na ochranu živ. prostředí se musí promítat do všech relevantních sektorových politik i všech hosp. činností
7. princip nejlepší dostupné techniky (BAT)
8. princip substituce : náhrada nebezpečných a škodlivých látek atd.
9. mezisektorová spolupráce a provázanost sektor. politik: podle kompetenčního zákona je MŽP orgánem vrchního státního dozoru ve věcech živ. prostředí, je rovněž ústř. orgánem st. správy pro ochranu přiroz. akumulace vod, ochranu vodních zdrojů a ochranu jakosti povrchových a podzemních vod, pro ochranu ovzduší, pro ochranu přírody a krajiny, pro ochranu zeměděl. půdního fondu, pro výkon státní geologické služby, pro ochranu horninového prostředí, včetně ochrany nerost. zdrojů a podzem. vod, pro geologické práce a pro ekol. dohled nad těžbou, pro odpadové hospodářství, pro posuzování vlivů činností a jejich důsledků na živ. prostředí, dále je ústř. orgánem st. správy pro myslivost, rybářství a lesní hospodářství v nár. parcích. Je též ústř. orgánem st. správy pro státní ekologickou politiku. Koordinuje ve věcech živ. prostředí postup všech ministerstev a ostatních ústř. orgánů st. správy (mezisektorová spolupráce). Tvorba a naplňování cílů spžp musí být založeny na spolupráci s dalšími ekonomickými a sociálními sektory průmyslu, zemědělství, dopravy, místního rozvoje, zdravotnictví, zahraničí, školství atd. – V souladu se zák. o posuzování vlivů na živ. prostředí byl realizován proces strategického posouzení vlivů na živ. prostředí (SEA) např. u těchto koncepcí: Návrh rozvoje dopr. sítí do r. 2010, Energetická politika, Strategie regionálního rozvoje ČR atd.