Prosazování ekologických požadavků

5. prosazování ekologických požadavků – jde o to dosáhnout splnění ekolog. požadavků , popř. i pomocí sankčních opatření. Tato metoda byla vyvinuta v USA a postupně si ji osvojují čl. státy EU. Jde o soubor akcí veřejné správy, civilních a trestních soudů, které se podnikají , aby se dosáhlo shody s ekologickými požadavky nebo aby se napravily situace, kdy dochází k jejich porušení . Realizují se dílčí programy, kterými se řeší nejnaléhavější priority ochrany živ. prostředí – tyto programy zahrnují 7 prvků : 1. vymezení regulované skupiny (o které znečišťovatele jde) 2. vypracování programu priorit (cílem je co nejefektivnější využití finančních a materiálových zdrojů ) 3. podpora dosahování shody (= každá aktivita veř. správy, která povzbuzuje dobrovolné dosažení shody chování členů regulované skupiny s ekologickými požadavky – zahrnuje vzdělávání, poskytnutí technické pomoci, formy ekonomické stimulace atd. ) 4. monitorování shody – získávání informací o míře shody znečišťovatelů s ekologickými požadavky (např. zda zavedli novou technologii výroby chladících látek, které neohrožují ozónovou vrstvu) – spadá sem inspekční činnost, měření objemu znečišťujících látek prováděné přímo znečišťovateli (tzv. emisní monitoring), imisní monitoring prováděný státem, stížnosti občanů. Monitoring má kontrolní význam a je východiskem pro přijímání nápravných opatření , příp. pro uplatnění sankcí. 5. prosazování – je odpovědí na nedodržení ekologických požadavků – zahrnuje pravomoc činit nápravná opatření (např. zastavit dočasně nebo natrvalo výrobu, uložit nápravu škody způsobené znečištěním) a pravomoc ukládat sankce (pokuty, tresty, činnosti ve prospěch živ. prostředí – např. zalesnění)

6. vyjasnění kompetencí mezi ústř. a územními orgány – centrální řízení zaručuje, že bude zachována jednota postupu, ale územní veřejná správa je vždy blíže realitě ekologických problémů 7. příprava programu