Vídeňská úmluva o občanskoprávní odpovědnosti za jaderné škody

Vídeňská úmluva o občanskoprávní odpovědnosti za jaderné škody – z roku 1963, byla přijata pod záštitou Mez. agentury pro atom. energii – má tudíž globální charakter, odpovědnost provozovatele je absolutní – jedná se o nový typ odpovědnosti, který není spjatý s protiprávním chováním, ale jen se škodou. Podobně jako Pařížská úmluva stanoví, kdy provozovatel není odpovědný za jader. škodu (jaderná škoda způsobená ozbroj. konfliktem , nepřátelskou akcí atd. Strany úmluvy se dále zavázaly, že od provozovatelů budou požadovat, aby měli pojištění či jinou finanční záruku, pokrývající jejich odpovědnost. Úmluva nezakládá přímo odpovědnost státu, ale jen civilněprávní odpovědnost provozovatelů. Stát odpovídá až druhotně – např. za to, že nedohlédl na to, aby provozovatel byl dostatečně pojištěn.

Paříž. úmluva (ve znění Bruselského protokolu) stanovila systém vzájemné fin. pomoci mezi sml. stranami , který lze rozčlenit na 3 stádia:
1. odpovědnost provozovatele až do výše limitu stanoveného národní právní úpravou
2. odpovědnost státu, na jehož území je jaderné zařízení, jestliže způsobená škoda je větší než může pokrýt odpovědnost provozovatele v 1. fázi
3. v případě, že škoda přesahuje možnosti kompenzace ad 1. a 2. , pak je kompenzace poskytována sml. stranami na kolektivním základě

Vídeňská úml. nemá tento systém a stanoví limit kompenzace ve výši nejméně 5 mil. dolarů, k níž je povinen provozovatel s garancí čl. státu.
Při existenci soukromopr. režimu odpovědnosti v obou úmluvách se ani jedna z nich nedotýká přímo škod na živ. prostředí jako takovém (věc veřejná). Obě úmluvy byly harmonizovány r. 1988 Společným protokolem , který zabezpečuje propojení a analogický postup sml. stran Pařížské a Vídeňské úmluvy tak, že se vytváří společný systém rozsahu odpovědnosti za jader. škody.

Úmluva o jaderné bezpečnosti – cílem je dosáhnout vysoké úrovně jader. bezpečnosti, obsahuje zákl. principy zajištění jader. bezpečnosti, přičemž se vztahuje jen na jader. zařízení dávaná do provozu a provozovaná v době, kdy tato úmluva vstoupí v platnost pro danou sml. stranu. Další povinnosti : vytvořit legislativu k zajištění jader. bezpečnosti, ustavit orgán st. dozoru, přenést odpovědnost za bezpečnost jader. zařízení na držitele licence, zajistit existenci havarijních plánů atd.