14. Trestné činy proti majetku (poškozovací)

– POŠKOZOVÁNÍ CIZÍ VĚCI – § 257, 257b, POŠKOZENÍ A ZNEUŽITÍ ZÁZNAMU NA NOSIČI INFORMACÍ – § 257a – objektem podle § 257 je vlastnictví, chráněna je neporušenost i použitelnost věci – předmětem útoku je cizí věc, může být i nemovitá; může jít i o cizí zvíře; ve vztahu k některému z manželů nemůže jít o věc ve společném jmění; předmětem útoku by mohly být i res derelictae nebo res nullius, jestliže jsou ještě užitečné a mají nějakou hodnotu – jednáním je zničení, poškození nebo učinění věci neupotřebitelnou; to lze způsobit i opominutím zvláštní činnosti – u zničení a poškození věci jde o porušení hmotné podstaty věci X učinění věci neupotřebitelnou není porušením hmotné podstaty věci – vztahuje se k účelu, k němuž věc slouží – opět musí jít o škodu nikoli nepatrnou – subjektivní stránka – vyžaduje se úmysl – v § 257 odst. 2 d) u věcí požívajících ochrany podle zvláštních předpisů jde např. o kulturní památky, sbírky muzejní povahy a chráněné části přírody – jednočinný souběh je možný s krádeží, porušováním domovní svobody, s týráním zvířat,… X je vyloučen jednočinný souběh s TČ, které jsou zvláštními případy poškozování cizí věci (záškodnictví; ohrožování oběhu tuzemských peněz; poškozování lesa těžbou; nakládání s nebezpečnými odpady;…) – § 257b – jde o zvláštní případ poškozování cizí věci – objektem je rovněž vlastnictví; předmětem ochrany je hlavně neporušenost povrchu věci a její vzhled => chráněny i jiné než majetkové hodnoty – estetické a kulturní – objektivní stránka: – k poškození cizí věci musí dojít specifickým způsobem è postříkání, pomalování nebo popsání barvou nebo jinou látkou – v základní skutkové podstatě v § 257a odst. 1 se nevyžaduje způsobení škody v určité výši => výše škody má význam až u kvalifikovaných skutkových podstat – předmětem útoku je povrch některých cizích věcí – zejména budov, jiných objektů, veřejných prostor, dopravních prostředků – subjektivní stránka spočívá v úmyslu – jednočinný souběh je možný např. s výtržnictvím