BRANÍ RUKOJMÍ – § 234a
– zvláštní případ vydírání – objektivní stránka – pachatel se zmocní rukojmí a hrozí, že ho usmrtí anebo mu způsobí újmu na zdraví nebo jinou vážnou újmu – subjektivní stránka spočívá v přímém úmyslu – ve vztahu k TČ vydírání podle § 235 je tento TČ speciální, je tedy vyloučen jednočinný souběh
– VYDÍRÁNÍ – § 235, OMEZOVÁNÍ SVOBODY VYZNÁNÍ – § 236, ÚTISK – § 237 – objektem TČ podle § 235 a 237 je svobodné rozhodování člověka vůbec a v § 236 svoboda vyznání – objektivní stránka podle § 235 a 237 spočívá v tom, že pachatel jiného nutí k tomu, aby vykonal, opominul nebo strpěl něco, co by bez donucení neučinil è při vydírání se tak děje násilím, pohrůžkou násilím nebo pohrůžkou jiné těžké újmy, při útisku zneužíváním něčí tísně nebo závislosti; omezování svobody vyznání je speciálním případem vydírání –prostředky jsou stejné, ale cíl užší – čin je dokonán již donucováním – na rozdíl od loupeže stačí u vydírání pohrůžka násilím nikoli bezprostředním; ustanovení o loupeži je tedy speciálním TČ vůči vydírání, protože prostředky a cíl jsou užší; ustano-vení o znásilnění je rovněž speciální ve vztahu k vydírání
