19) Právní jednání (negotium) – nabytí a zánik práv, projevení vůle a vady vůle a projevu, omyl (error) jako právní skutečnost sui genesis
Každá změna ke které dojde v právech soukromých (právech jednotlivé osoby) předpokládá, že nastala nějaká událost – vznik, přechod, změnu či zánik práv podmiňuje. Tyto události dostali název – skutečnosti právní (skutečnosti právnické). Mohou být nejrůznějšího druhu, při jejich charakteristice stojí na prvním místě práva rodinná a majetková. Je to adekvátním způsobem projevená vůle lidská tedy tzv. právní jednání. Projev jednotlivce není ovšem právní skutečností jedinou, mohou to být i nařízení soudu nebo jiných státních orgánů. Za právní jednání lze považovat i narození a smrt člověka, uplynutí času, omyl atd.
Vznik práva – je nerozlučně spojen s jeho nabytím určitým subjektem. Vzhledem k tomu že jde o právo nové mluvíme o originálním nabytí práva (např. ulovení divokého zvířete). Proti originálnímu nabytí práv se stavěli případy, kdy nabyvatel získal právo k věci, kterou již někdo předtím práva měl. Pro toto je charakteristické, že nabyvatel jedná v souhlase se zatím oprávněným. Stane-li se však, že nabyvatel získává právo k věci ke které již právo někdo měl, ale získává právo bez ohledu se subjektem oprávněným považuje se takové nabytí za originální (např. při vydržení).
