26) Právo vlastnické (dominium, proprietas) – vlastnictví kviritské, vlastnictví bonitární a vlastnictví peregrínské, ochrana vlastnického práva (reiv
Vlastnictví je právní panství, je všeobecné, přímé a výlučné, jeho předmětem jsou věci hmotné (soustřeďovali se na to, jaké oprávnění vlastníkovi poskytuje). V pramenech se setkáváme s označením proprieta, častěji dominium. První z uvedených výrazů naznačuje, že věc je jeho vlastní, druhý, že vlastník je pánem věci (dominus). Vlastník věc především fakticky ovládá, drží, dále ji užívá (běžný způsob – užívání prosté, těží plody – vyhrazeno používání věci), může věc i zničit. Vlastnictví se skrývá v celkovém, všeobecném a ničím neomezeném působení na věc. K tomu aby své vlastnické právo uplatnil nepotřebuje vlastník ničí pomoci ani prostřednictví. Je tedy nemyslitelné, aby na věc, která je předmětem vlastnického práva působil ještě někdo jiný.
