5) Subjekty práv: I osoby fyzické – ingenuové, libertini (caput, právní subjektivita, ius commercii a ius connubium)

Subjekty práv = osoby >> definuje určitou část – jus quat – právo které sevztahuje k osobám. Osoby fyzické = lidské bytosti, které se vyznačují tím, aby právně jednali a aby práv nabývali. Má právní subjektivitu (caput = hlava). Pouze fyzická osoba může mít caput a to jen za určitých podmínek : – člověk osobně svobodný – otrok nemá práv (otrok je mluvící nástroj) svobodní občané se rozdělují – igenuíí (zrozeni do určitého stavu) svobodní podle původu. – původně otroky, ale nějakým způsobem osvobozeni – libertíni (propuštěnci) – nebyli původně považováni za plnohodnotné (existuje určité omezení) – původní vlastník je mohl při propuštění zavázat k určitým povinnostem např. že budou obhospodařovat jeho půdu.
Pro svobodné jednání je způsobilí k právům, nebo k právnímu jednání. Každý člověk má určitá práva spojená s existencí. Pro právní jednání musí splňovat určité podmínky – dosáhl věku – pak teprve mohl nakládat s majetkem. Práva – mohl jen nabývat (dědit, dostávat), ale nemohl právně jednat, např. aby svůj majetek zatěžoval půjčkami apod. V takovém případě byli vázáni na poručníka, který vše spravoval. Svobodní občané, kteří jsou způsobilí podle Římského práva – v prvním období Říma jsou to jen příslušníci římské obce. Ostatní nezpůsobilí – vyjádřeno hostic (cizinec, nebo nepřítel) a peregríni (ti kteří přicházeli – přespolní). Tento pojem má v každém období Říma jiný obsah.
Římský občan se vyznačuje dvěma právy- Jus konubí – právo uzavírat sňatek Jus komecií – právo uzavírat obchody – vést směnný obchod s těmi, kteří byli za hranicemi Říma..
Římané zřídili zvláštního právního příslušníka, který řešil spory mezi cizinci a Římany. Bylo nutné tyto spory řešit okamžitě, než obchodníci po skončení trhu zase odejdou.