6) Subjekty práv II.: osoby právnické – universitates personarum, universitates bonorum
Právo římské znalo – fingované osoby, které tvoří osoby spojené společným zájmem » korporace » soubor osob, které jsou sdružené sledováním určitého cíle dlouhodobého charakteru. Římské právo vyžadovalo pro toto sdružení určité pravidla, které fungují mimo fyzických osob a řídí se pravidly stanovené pro tyto korporace. Jejich majetek není majetek určitých osob. Platí zásada, že každý člen odpovídá se všemi ostatními za jednání společnosti svým majetkem. Korporace – nemá právo na majetek členů – veřejnoprávní – soukromoprávní
Římský stát – (respublika, civitást) – vlastníkem věcí které patří všem – musejí o ně pečovat. V době císařského Říma – erárium – státní pokladna – spravuje majetek. Fiskus – označení pokladny, která spravuje císařský majetek.
Za císařského Říma pod vlivem křesťanství vznik kolégií. Spolky které vznikají se souhlasem císaře. Když toto vzniklo – sdružení majetku – nadace – spojeno s křesťanstvím – určeno k danému cíli (peníze na stavbu nemocnice).