64.Dědění ze závěti (testamentární dědická posloupnost)
závěť je formální, jednostranný, kdykoli odvolatelný projev vůle o tom, komu má v případě pořizovatelovy smrti zanechaný majetek připadnout, jde o ryze osobní právní úkon => nemůže jej učinit zástupce na testament samozřejmě dopadají obecné předpisy o náležitostech platnosti právního úkonu, vedle toho se uplatní i zvláštní ustanovení o způsobilosti pořizovatele a o formě závěti způsobilost pořizovatele způsobilost musí mít osoba v době provedení úkonu, její pozdější ztráta nemá na platnost vliv způsobilým zřídit závěť je ten, kdo je plně způsobilý k právním úkonům – dosáhl věku 18 let a nebyl zbaven způsobilosti k právním úkonům nebo v ní nebyl omezen, tuto způsobilost může mít i osoba starší 16 let, která byla zplnoletněna soudem (z důvodu uzavření manželství) podle § 476d odst. 2 mohou poslední vůli zanechat i nezletilí, kteří dovršili 15. rok => může se tak stát pouze formou notářského zápisu forma závěti ustanovení o formě závěti jsou kogentní povahy, v každé závěti musí být uveden den, měsíc a rok, kdy byla podepsána, jinak je neplatná (§ 476 odst. 2), také společná závěť více zůstavitelů je neplatná (§ 476 odst. 3)
