7) Otroci, osoby v mancipiu a kolonové – charakteristika a právní postavení
Na druhé straně – otroci – otrok nemá žádné právní postavení, není osobou » určité odlišení » má vůli, může sám rozhodovat o určitém jednání » začínají problémy při expanzi Říma. Stává se, že někteří otroci jsou velmi vzdělaní (hlavně z Řecka) » mají větší znalosti než Římané » otroci vyšší kategorie » dostávají speciální úkoly » bývají dost často propouštěni – dostávají svobodu » jsou závislí na někom mocnějším a jsou nuceni pro něj pracovat (např. Josefus Flávius). Autor známých literárních děl, kteří jsou z dob židovských válek. Bylo možné upadnout do otroctví kvůli dluhům – ze zákona dvanácti desek – v dalším období vývoje Říma už se nevyskytuje. Zrovna tak je možné u propuštěných otroků je opět uvrhnout do otroctvím – např. pro nevděk. V pozdějším vývoji se objevují předpisy s omezením práv majitele otroka. Jedná se hlavně o právo zakazující bezdůvodné zabití otroka.
Otroctví se ukončuje smrtí, nebo propuštěním. Děje se pervindiktem – soudním procesem, kdy vlastník …. /na trhu prohlásí že je již majetkem nového majitele a nový majitel sdělí, že jeho majetkem také není – hůlka,rameno,…/
