Obsah dovolání
je zákonem přesně vymezen. V dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§ 59 odst. 3) podání uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, který výrok, v jakém rozsahu i za jakých důvodů napadá a čeho se dovolatel domáhá, včetně konkrétního návrhu na rozhodnutí dovolacího soud s odkazem na zákonné ustanovení § 265b písm a) až j), o které se dovolání opírá. Řízení před dovolacím soudem a jeho rozhodnutí –Nejvyšší soud rozhoduje v senátech složených z předsedy senátu a dvou soudců. Dospěl-li však senát NS při svém rozhodování k právnímu názoru, který je odlišný od prvního názoru již vyjádřeného v rozhodnutí Nejvyššího soud, postoupí věc k rozhodnutí velkému senátu kolegia. Nové projednání a rozhodnutí věci – orgán, jemuž NS nařídil, aby věc projednal a rozhodl (soud nebo státní zástupce), je vázán právním názorem, který NS v rozhodnutí o dovolání vyslovil (§ 265s odst. 1), a je povinen provést všechny procesní úkony, které NS nařídil. Rozsah nového projednání a rozhodnutí je vytčen rozhodnutím NS.
