Před výslechem je třeba § 101:

zjistit totožnost, poměr k obviněnému, poučení o právu odepřít výpověď

• povinnost vypovědět úplnou pravdu, nic nezamlčet
• poučení o následcích křivé výpovědi
• svědkovi mohou být kladeny doplňující otázky
• ke zjištění pravosti rukopisu může být přikázáno svědkovi napsat potřebný počet slov

Výslech svědka se provádí ústně s možností povolit svědkovi nahlédnout do jeho poznámek (§ 103, § 3 odst. 1). Pro výslech svědka v hlavním líčení platí navíc určité zvláštnosti, jež se přiměřeně používají i pro dokazování ve veřejném zasedání: 1. výslech svědka zásadně provádí předseda senátu (samosoudce) 2. výjimky z této zásady je ustanovení § 215 odst. 2 3. svědek ještě nevyslechnutý nemá být přítomen při výslechu obžalovaného a jiných svědků (§ 209). 4. možnost nařídit, aby se obžalovaný na dobu výslechu svědka vzdálil z jednací síně, jestliže je obava, že svědek v přítomnosti obžalovaného nevypoví pravdu (§ 209). 5. jde-li o svědka jeho totožnost má zůstat utajena (§ 55 odst. 2), předseda senátu učiní opatření, která znemožňují zjistit skutečnou totožnost svědka (§209) 6. právo stran, jejich obhájců a zmocněnců, popř. zákonných zástupců dávat vyslýchanému svědku otázky, a to zpravidla, když předseda senátu skončil své dotazy a když nemají dotazy ostatní členové senátu (§ 215 odst. 1) svědek mladší 15 let § 102 : přibere se pedagog nebo jiná osoba s podobnými zkušenostmi, mohou to být i rodiče, pokud to prospěje věc – jestliže je vyslýchána osoba mladší než patnáct let, je třeba věnovat zvýšenou pozornost poučení takové osoby. Zákon zvlášť upravuje, jak postupovat při výslechu osob mladších než 15 let o okolnostech, jejich oživování v paměti by mohlo nepříznivě ovlivnit duševní a mravní vývoj takového (§ 102).