Postavení státních zástupců

Státní zástupce má dominantní postavení. Podle § 2 odst. 3 je státní zástupce povinen stíhat všechny trestné činy, o nichž se dozví. Státní zástupce především dbá o zjištění trestných činů v přípravném řízení a o zachovávání zákonnosti přípravného řízení. Proto v něm vykonává dozor (§ 174), jednak se sám účastní přípravného řízení přípravného řízení vlastními úkony (§ 167 odst. 2,3). Vyšetřuje trestné činy příslušníků BIS a PČR.Rozhoduje o použití některých operativně pátracích prostředcích: Významnou formou činnosti státního zástupce v přípravném řízení je dozor nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení.
Průběh přípravného řízení Postup před zahájením trestního stíhání: policejní orgán je povinen na základě vlastních poznatků, trestních oznámení i podnětů jiných osob a orgánů, na jejichž podkladě lze učinit závěr o podezření ze spáchání trestného činu, učinit všechna potřebná šetření a opatření k odhalení skutečností, nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin, a směřující ke zjištění jeho pachatele;je povinen činit nezbytná opatření k předcházení trestné činnosti (§ 158 odst. 1). Oznámení o skutečnostech, nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin, je povinen přijímat státní zástupce a policejní orgán. O zahájení úkonů trestního řízení k objasnění a prověření skutečností důvodně nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin, sepíše policejní orgán neprodleně záznam. K objasnění a prověření skutečností důvodně nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin, opatřuje policejní orgán potřebné, podklady a nezbytná vysvětlení a zajišťuje stopy trestného činu. Jestliže prověření podnětu ukáže, že nejsou předpokladu pro zahájení trestního stíhání, trestní stíhání se nezahájí a věc se buď odevzdá jinému orgánu, nebo se odloží (§159a).