Právo společného správního prostoru
– dávno před ustanovením EU, mimo kontext komunitárního práva, fungovaly instrumenty administrativní činnosti na různých úrovních přeshraniční spolupráce => právo administrativní spolupráce států, veřejnoprávních korporací i nevládních organizací ve sjednocující se Evropě; tyto metody byly využívány v rámci ES a budou využívány i v rámci EU – v rámci RE působí několik istitucionálních seskupení zaměřených na evrop. právní a administrativní spolupráci => řada úmluv – o mediální a informační veřej. správě, kulturním dědictví, administrativní pomoci v daňových záležitostech,… – Evropská rámcová úmluva o přeshraniční spolupráci obcí a úřadů (Madridská úmluva) è obsahuje vzory mezistátních dohod, i vozry správních dohod uzavíraných přímo orgány územních společenství – první dodatkový protokol – právo územních společenství uzavírat smlouvy se svými zahraničními partnery – následující podmínky – (930) – druhý dodatkový protokol – rozšíření možností decentralizované evrop. přeshraniční spolupráce – v předpokládané Smlouvě o ústavě EU se uvažuje o novém základu admin. spolupráce,… – nejznámnější příklad práva společného prostoru – Schengenský prostor è odstranění hraničních kontrol a společné standardy vniřní bezpečnosti => integrováno do acquis communautaire; policejní spolupráce – sledování v rámci trestního vyšetřování => podmínky přeshraničního sledování – (932); dále společný informační systém – obsahuje skuoiny údajů pocházejících od smluvních stran – ty jsou odpovědné za jejich správnost, aktuálnost a zákonnost; nezbytná opatření smluvních stran ve vztahu k národní sekci informačního systému – str. 710