SKUTKOVÁ PODSTATA TRESTNÉHO ČINU

– při výběru určitého jednání, které má být v zákoně prohlášeno za trestné, se uplatňují obecné požadavky – přesnost, jasnost, jednoznačnost, ale aby nedošlo k přílišné kazuistice – je třeba respektovat i specifická kritéria pro tvorbu trestněprávních norem – zachování zásady subsidiarity trestní represe; hledisko efektivnosti boje s daným jevem prostředky trestního práva; znaky by měly být stanoveny tak, aby je bylo možné v trestním řízení prokázat – skutková podstata trestného činu – souhrn typových znaků, kterými se od sebe odlišují různé typy trestných činů – znaky skutkové podstaty – znaky skutkové podstaty jsou obsaženy v obecné i zvláštní části TZ, i v jiných zákonech (na ochranu míru,…); skutková podstata je odrazem TČ – abstrakcí a generalizací jednotlivých skutků vznikl pojem skutkové podstaty, která by měla odrážet všechny podstatné znaky onoho skutku, které jsou současně podstatnými znaky ostatních stejnorodých skutků – obsah pojmu skutková podstata přibližně splývá s obsahem pojmu dispozice – jednotlivé skutkové podstaty jsou charakterizovány čtyřmi skupinami znaků: – objekt – viz č. 5 – objektivní stránka – viz č. 6 – pachatel – viz č. 7 – subjektivní stránka – viz č. 8 – trestným činem může být pouze čin protiprávní – tento znak se ale do uvedených znaků nezařazuje; protiprávnost se dovozuje z právního řádu jako celku – znaky jsou rovnocenné, obligatorní; pokud se přesto rozlišuje mezi obligatorními a fakultativními è obligatorní – musí být vždy (objekt, jednání, některá forma zavinění); fakultativní – nemusí být u všech skutkových podstat – určité místo, čas X jestliže však skutková podstata vyžaduje, aby byl TČ spáchán v urč. místě/době, musí být tento znak splněn