Třídění skutkových podstat:

– podle vyjádření v zákoně – popisné, odkazovací a blanketní (stejné jako u dispozice normy) – podle závažnosti trestných činů jimi charakterizovaných: – základní – uvádějí znaky běžného typu daného trestného činu – kvalifikované – jsou tvořeny znaky základní skutkové podstaty a nějakým dalším znakem, který typizuje vyšší stupeň nebezpečnosti => okolnost podmiňující použití vyšší trestní sazby (§ 250 odst. 3 b); § 106 odst. 2 b) ); modifikuje základní skutkovou podstatu, ale nikoliv v jejích podstatných znacích – to by znamenalo vytvoření nové skutkové podstaty – privilegované – u TČ menší typické závažnosti než skutkové podstaty základní – jsou zde okolnosti, které snižují nebezpečnost činu pro společnost (§ 141) – podle struktury: – jednoduché – neobsahují více znaků stejného druhu (§ 219 odst. 1) – složité – pluralita znaků, která vzniká např. spojením znaků dvou jiných skutkových podstat jednoduchých => složená skutková podstata (§ 221 odst. 2 b) ); tyto znaky jsou buď dány kumulativně è kumulativní skutková podstata (§ 234) nebo alternativně è alternativní skutková postata (§ 92)
– NEBEZPEČNOST TČ PRO SPOLEČNOST – ohrožení nebo poškození chráněných společenských vztahů (hodnot, zájmů); zahrnuje též možnost poruchy (ohrožení); vyjadřuje celkovou vážnost činu, a to z hlediska jeho objektivních i subjektivních znaků včetně pachatele; označuje se jako materiální znak trestného činu; je podmínkou, aby jednání, které má formální znaky trestného činu, bylo trestným činem – § 3 odst. 2 – stupeň nebezpečnosti musí být vyšší než nepatrný – § 270 a § 294 a ZMPS – musí být stupeň nebezpečnosti vyšší než malý – TZ neobsahuje definici pojmu nebezpečnosti činu pro společnost – je to základní kritérium pro výměru trestu (§ 31 odst. 1) – kritéria nebezpečnosti činu pro společnost a jejího stupně: – typový stupeň nebezpečnosti – vyjadřuje stupeň nebezpečnosti příznačný pro trestné činy daného druhu (krádeže, vraždy,…) – konkrétní stupeň nebezpečnosti – znamená nebezpečnost konkrétního TČ; nebezpečnost činu pro společnost se v konkrétním případě hodnotí určitými kritérii è jedná se o význam chráněného zájmu; způsob provedení činu; okolnosti spáchání činu; osoba pachatele; míra zavinění a pohnutka