TÝRÁNÍ SVĚŘENÉ OSOBY – § 215

– předmětem útoku je nejen dítě, ale každá osoba, která je z jakéhokoli důvodu (nemoc, tělesná vada, duševní porucha,…) v péči nebo výchově pachatele – týrání – takové zlé nakládání se svěřenou osobu, které se vyznačuje hrubším stupněm necitelnosti a bezohlednosti a určitým trváním; nevyžaduje se, aby u svěřené osoby vznik-ly následky na zdraví; může jít o fyzické, i psychické týrání – pachatelem může být jen ten, v jehož péči nebo výchově týraná osoba je (rodiče, učitelka, ošetřovatelka,…) – subjektivní stránka – je třeba úmyslu
– ÚNOS A OBCHODOVÁNÍ S DĚTMI – § 216 až 216b – objektem v § 216 je nerušený výkon péče, jež oprávněnému přísluší vůči dítěti – předmětem útoku mohou být jen děti (tzn. osoby mladší 18ti let); osoby stižené duševní poruchou; nebo osoby duševně nedostatečně vyvinuté – objektivní stránka spočívá v odnětí těchto osob z opatrování toho, kdo má podle zákona nebo podle úředního rozhodnutí povinnost o ně pečovat – je možný jednočinný souběh s § 231, 232 a 233 X vyloučen je ale jednočinný souběh s TČ braní rukojmí podle § 234a, který je k únosu v poměru speciality
– objektem v § 216a je řádný výkon péče, jež někomu přísluší vůči dítěti – na rozdíl od 216 jde o zásah do takového vztahu zevnitř – tzn. zásah toho, kdo má dítě ve své moci – předmětem útoku je dítě – objektivní stránka – pachatel za odměnu svěří dítě do moci jiného za účelem adopce, využívání dětské práce nebo pro jiný účel – toto jednání je zavrženíhodné hlavně proto, že se děje za odměnu X není podmínkou, aby dítě přišlo do horších životních podmínek (při adopci tomu bývá dokonce naopak) – subjektivní stránka – v obou případech musí jít o úmysl