Základní pojmy z kompoziční poetiky

• kompozice (composicio = složení, sestavení): způsob uspořádání, organizace tematických a jazykových složek literárního díla vzhledem k celkovému záměru a uměleckému smyslu = kompoziční výstavba tematická výstavba

• Hrabák: pořadí, v jakém jsou jednotlivé informace seřazeny a způsob, jakým jsou navzájem spojeny
• kompozice = kompoziční výstavba

• kompoziční výstavba:

1. architektonika: představuje vnější výstavbu díla- tzv. architektonické jednotky (strofy, kapitoly,…)
2. kompozice: vnitřní výstavba díla, kterou vytvářejí kompoziční principy, postupy a syžetová osnova

• kompozice vychází ze základních principů:

• významový protiklad (kontrast): prvky co si odporují, hlavně v lyrice
• porovnání (konfrontace): porovnání různých časových rovin
• opakování
• souběžnost (paralelnost)
• stupňování (gradace): podle myšlenkové a emocionální intenzity
• kauzalita: příčinnost a následnost, vazby mezi tématy

• 2 základní formy kompozice z historického hlediska:

• tektonická (uzavřená): uzavřená symetrická forma výstavby literárního díla (u normovaných žánrů, např. klasické drama- 5 částí)
• atektonická (otevřená): nepravidelná, otevřená, asymetrická forma literárního díla (postmoderní literatura, např. postmoderní román, popírá daná pravidla)

• exponovaná místa: začátek a konec díla- vztah mezi nimi- zarámování, vztah mezi první a poslední kapitolou, výstupem, dějstvím, rámující postava, situace

• zarámování může provést rámující postava či rámující situace