1. Interpretace básní:
Sémantická modelace textu: Zdeněk Kožmín (z díla Interpretace básní):
- vytyčování významových ohnisek básně = základní princip, sémantické průsečíky, v nichž jsou dominanty básníkovy výpovědi- např. vytyčení polarity významu (dvojpólovost)
- lze ji provést několika způsoby:
- využitím polarity: protiklad v textu (tma- světlo, mráz- teplo)
- vytyčení klíčových slov: dominantní pojem určující význam textu (láska, žal, láska v Máchově Máji)
- konfrontace textů téhož autora: dvě básně, hledání styčných bodů, ale i rozdíly
- báseň jako synekdocha autora a díla: část za celek, celek za část, poukazuje se a na sepětí jedné části básně s celkem- sbírkou i celým dílem, u titulní básně sbírky Těžká hodina- Jiří Wolker
- konfrontace textů dvou různých autorů: mají podobný styl, stejná výpověď, nebo naopak rozdíly, zjišťování podobnosti, autoři mohou sdělovat stejné obsahy rozdílným způsobem
Tma jako v hrobě, mráz v okna duje, v světnici teplo u kamen, v krbu se svítí, stará podřimuje, děvčata předou měkký len. Karel Jaromír Erben: Kytice- Štědrý den
2 póly:
- mráz- teplo
- tma- v krbu se svítí
- stará- děvčata
- podřimuje- předou
- hrob- světnice
- duje- podřimuje
Před žádnou, žádnou záhadou své šíje neskloníme, o nebes klenby nejzazší svým duchem zazvoníme. Jan Neruda: Písně kosmické (1878)
My roztrhneme každou clonu, my přelomíme každý vzdor, od Hestera až k Orionu ve moři světla, mořem tónů kdy písně naší zahřmí chór. Jaroslav Vrchlický: Dům a svět (1878)
- obě básně jsou psané jambickým veršem
