daktylský pentametr (pětimetr):
- má rovněž 6 stop, které se vyplňují analogicky, ale třetí a poslední stopa jsou neúplné a končí pauzou
- skládá se ze dvou poloveršů oddělených pauzou
- jeho metrum:
(pauza)
- není to samostatný verš, zpravidla se vyskytuje ve spojení s hexametrem a vytváří spolu s ním tzv. elegické dvojverší (např. Předzpěv ke Kollárově Slávy dceři)
- Tradiční strofické formy.
strofa (sloka):
- strofické členění podléhá autonomní metrické normě, není tedy bráno jen obsahově, obyčejně představuje myšlenkový celek jako odstavec v próze
- ve veršovaném útvaru- strofa = takový celek, který se opakuje podle nějaké metrické normy
- jeho celistvost se označuje odstupem (tj. mezi strofami se vynechává řádek)
- opakování strof nemusí být v mezích téže básně, může se vztahovat i na širší kontext
- strofa mívá obyčejně několik veršů, ale někdy se objevuje i strofa o jediném verši
- pro moderní poezii je vůbec příznačné uvolňování pevné strofické výstavby, je to
analogické s rozvojem volného verše
- z hlediska tematického tvoří sloka myšlenkový celek a po stránce zvukové celek intonační
- na pozadí tradičních slok se obojí celistvost rozrušuje, a tak vznikají myšlenkové i intonační přesahy
- různé verše ve sloce bývají různě metricky vyhraněny a po stránce syntaktické a kompoziční tvořívá sloka uzavřený celek
- po stránce kompoziční opakující se sloka často přináší podobné a obdobné motivy
- paralelnost strof se vyjadřuje i anaforickým opakováním
- počet veršů by neměl přesáhnout 14, aby báseň ještě působila jako text stroficky uspořádaný
- obyčejně sloka představuje myšlenkový celek jako odstavec v próze
- nemusí vždy představovat myšlenkový celek, autor může uplatnit myšlenkový i syntaktický přesah
- některé strofy se během vývoje ustálily, jsou to:
