hexametr:
- původem časoměrný verš, u nás nejprve napodobován přízvučně
- první doklady máme v tzv. cisiojánech (= mnemotechnické verše sloužící k zapamatování zasvěcených svátků)
- typický verš antické epiky (Homérské básně- Ilias a Odyssea, Vergilius, Ovidius)
- v moderní literatuře se často napodobuje přízvučně
- protože se v časoměrném hexametru může střídat daktyl se spondejem- tedy stopa dvouslabičná s tříslabičnou- délka verše je proměnlivá a to mu dodává velkou tvárnost
- v naší literatuře se hexametr reflektoval až do 2. pol. minulého století časoměrně, pak se spondej nahrazuje trochejem, vzniká tedy přízvučný verš daktylotrochejský
- v původní moderní tvorbě využil možností tohoto verše např. Vítězslav Nezval: Chrpy a města
- je to verš slavnostní
- charakteristické jsou pro něj přesahy a potlačování dieresí (což jsou vlastně přesahy v oblasti stopové)
- klasický hexametr byl zásadně nerýmovaný
- ve středověku se těšily oblibě hexametry s vnitřním rýmem (tzv. leoninské)
- tvoří jej šest daktylských stop (v antické poezii to mohlo být i šest stop, v nichž se střídá daktyl a spondej), z toho vyplývá že počet slabik ve verši nelze normovat
- má 6 úseků, tzv. stop po 4 slabikách
- v každé stopě musí být první slabika dlouhá a po ní mohou následovat buď dvě slabiky krátké nebo ještě jedna slabika dlouhá
Mohlo by se vám líbit...
