Diktatura

– způsob vlády malé skupiny lidí, nebo jednotlivce – diktátora, který nerespektuje demokratické principy a vládne bez ohledu na veřejné mínění. Většinou se dostává k moci pučem (státním převratem). Diktátoři bývají silné osobnosti, které si svou autoritou mohou za určitých situací získat přízeň části obyvatelstva. Je to vláda bez zpětné vazby. Režim je neperspektivní a neefektivní.
autokracie – výraz pro všechny typy nedemokratických států a společností: orientální despocie, starověké a středověké městské tyranie, absolutní monarchie i moderní totalitní systémy. V několika zemích světa ještě přetrvává komunismus, který má znaky totalitního systému. (Kuba, Čína, Sev. Korea); mezi autokracie řadíme také teokracii – forma vlády, kdy veškerou světskou i duchovní moc drží v rukou církev.
AD STRUKTURA MOCI
povaha a složení nejvyšších státních orgánů:
*hlava státu – reprezentuje suverenitu státu navenek, je jím většinou prezident, v některých zemích, kde dosud vládne monarchie, je to král či královna. V jednotlivých typech státních zřízení (prezidentská republika, parlamentní republika, parlamentní monarchie, dualistická monarchie, jiné formy vlády) má hlava státu různé pravomoci a vztahy k ostatním orgánům.
prezident – je volen na určité období X monarcha – nabývá svůj titul dědičně na doživotí. V ČR prezident volen na 5 let. Max. dvě volební období. (>40 let)
*nejvyšší zastupitelský orgán-parlament – jeho hlavní funkcí je zákonodárná činnost – může být jednokomorový, nebo dvoukomorový. Dolní komora – poslanecká sněmovna, Horní komora – senát. Horní a dolní komora bývá volena různým způsobem. V ČR poslanecká sněmovna (na 4 roky, >21 let), senát (na 6 let, >40 let). Zabývá se tvorbou a schvalováním zákonů.
*nejvyšší výkonný orgán-vláda – v čele vlády stojí ministerský předseda, vládu tvoří ministři starající se o jednotlivé resorty (obrana, zdravotnictví, školství a tělovýchova, vnitro, finance…), vládu většinou tvoří nejsilnější parlamentní strana, popř. koalice stran.
*nejvyšší soudní orgán – zpravidla Ústavní soud – vykonává kontrolu nad zákonodárstvím a na schodě vyšších a nižších norem., Nejvyšší správní soud – od ledna 2003 v Brně – kontrola činnosti správního aparátu. Nejvyšší soud státu, stojící v čele soustavy obecných soudů. V ČR to jsou Vrchní soudy (Praha, Olomouc), Krajské?, Okresní (ve městech místo posledních dvou městské, obvodní)
Specifika jednotlivých státních zřízení: parlamentní rep. – viz ČR