Náležitosti vůle – svobodná, vážná

(+ prosta omylu – pokud ho někdo zavinil nebo ho využil)
náležitosti projevu vůle (srozumitelnost, jednoznačnost, forma projevu vůle: výslovně(písemně, ústně, notář. zápisem, vlastní rukou), konkludentním činem (dám peníze do automatu na kávu – chci koupit, cvaknu si lístek v tramvaji-chci jet, vezmu si zboží v sámošce do vozíku-chci koupit), tacitně (mlčky)- tím že nic nečiním, projevuji vůli. (neodpovídám na nabídku nějaké firmy).
náležitosti obsahu – obsahem jsou práva a povinnosti účastníků – podstatné složky-musí tam být, jinak neplatnost, či jiné omezení; obvyklé složky-většinou tam bývají, nahodilé složky – pokud jsou v konkrétním případě potřeba, dáme je tam.
náležitosti předmětu (objektu)– musí být uvedeno, o co v daném úkonu jde – předmět musí být dovolený (zákon – drogy ne), možný (lze ho uskutečnit)
další náležitosti – nesmí být v rozporu se zákonem, obcházet zákon, v rozporu s dobrými mravy (Contra legem, In fraudem legis, In fraudem creditoris)
Konvalidace – zhojení neplatnosti – pokud ten, kdo jednal za společnost k tomu nebyl oprávněn a společnost toto jednání schválila (nebo se o jednání dozvěděla a nic nenamítla), je tento úkon platný.
Náležitosti podstatné, nepodstatné
Nesplnění podstatných náležitostí se dotýká právních následků, ke kterým úkon směřuje. Důsledky nesplnění podstatných náležitostí se mohou dotýkat platnosti právního úkonu nebo může jít o důsledky jiné (např. možnost odstoupit od smlouvy).
Obsahem právního úkonu je určení právních následků, které z něho mají vzniknout. U obsahu úkonů můžeme rozlišovat obsahové složky:
podstatné složky
pravidelné složky
nahodilé složky
ad c) podmínky právního úkonu – stanoví se ve smlouvě závislost na nějaké podmínce, za které se stane závazným.
stanovení času – lhůty – prekluzivní, promlčecí…, platí od následujícího dne (lhůty určené podle týdnů, měsíců, let..)
Platností právního úkonu rozumíme, že úkon je pro toho, kdo jej učinil (pro jeho účastníky) závazný (nemůže být tedy libovolně odvolán či změněn jeho obsah).
Nesplňuje-li právní úkon podstatné náležitosti, je vadný. Nejčastějším důsledkem vad právních úkonů je jejich neplatnost. (je možné, že buď nenastanou právní účinky, nebo nastanou jen podmíněně). Z toho vycházíme, když rozlišujeme absolutní a relativní neplatnost právních úkonů.
absolutně neplatný pr. úk. – právo propadlo – prekluze
relativně neplatný pr. úk. – právo promlčeno – právo existuje, ale pokud je u soudu uplatněna námitka promlčení – soud právo nemůže uznat.
konvalidace – zhojení neplatnosti právních úkonů