Orgány ochrany přírody jsou:

Orgány ochrany přírody jsou
a) obce,
b) okresní úřady,
c) kraje,
d) správy národních parků a chráněných krajinných oblastí,
e) Česká inspekce životního prostředí,
f) ministerstvo životního prostředí.
Obce povolují s výjimkou území národních parků kácení dřevin a jsou oprávněny k pozastavení, omezení nebo zákazu kácení dřevin, atd.
Pověřené obecní úřady vydávají závazná stanoviska k zásahům do registrovaných krajinných prvků, hodnotí a vymezují místní systém ekologické stability, vyhlašují památné stromy a jejich ochranná pásma , ukládají pokuty za přestupky (mimo území NP a CHKO) atd. Působnost pověřených obecních úřadů podle se nevztahuje na území národních parků, chráněných krajinných oblastí, národních přírodních rezervací, přírodních rezervací, národních přírodních památek a přírodních památek.
Okresní úřady zpracovávají koncepci ochrany přírody a krajiny v okrese a vykonávají státní správu v ochraně přírody ve svém územním obvodu, není-li příslušný jiný orgán ochrany přírody a nejde-li o území národního parku nebo chráněné krajinné oblasti . Mohou vydat vyhlášku o zřízení přír. parku , o zřízení přír. rezervace, o zřízení přír. památky.
Na území národních parků, chráněných krajinných oblastí a jejich ochranných pásem vykonávají státní správu v ochraně přírody a krajiny správy národních parků a chráněných krajinných oblastí (dále jen „správa“), není-li podle tohoto zákona příslušný jiný orgán.
Ukládají pokuty podle tohoto zákona za přestupky a protiprávní jednání na území národních parků a chráněných krajinných oblastí. Jsou oprávněny k vydání vyhlášky o zřízení přírodních rezervací a přírodních památek , navrhují plán péče o NP, vydávají vyhlášku o návštěvním řádu NP, o poplatcích v NP atd.