Trestněprávní odpovědnost je založena na odpovědnosti za trestné činy

II. Trestněprávní odpovědnost je založena na odpovědnosti za trestné činy – delikty nejvyššího stupně společenské nebezpečnosti. Trestné činy na úseku ochrany živ. prostředí a přír. zdrojů jsou upraveny v ustanoveních tr. zákona obsahujících buď speciální skutkové podstaty (ohrožení živ. prostředí) nebo skutkové podstaty související (pytláctví, týrání zvířat). Může též dojít k naplnění skutkových podstat obecněji (šířeji) koncipovaných tr. činů (obecné ohrožení, poškozování a ohrožování provozu obecně prospěšných zařízení, ohrožování zdraví závadnými potravinami a jinými potřebami, poškozování cizí věci – např. vykácení stromů na cizím pozemku, šíření nakažlivé choroby – u zvířat a rostlin, zneužívání vlastnictví – např. poškození památného stromu na vlastním pozemku , nedovolená výroba a držení radioaktivního materiálu a vysoce nebezpečné látky atd.)

Ohrožení živ. prostředí: skutková podstata formulována blanketně:
§ 181 a : „kdo úmyslně vydá živ. prostředí v nebezpečí závažného poškození, tím, že poruší předpisy o ochraně živ. prostředí nebo hospodaření s přírodními zdroji (ohrožení živ. prostředí) …“
§ 181 b : „kdo z nedbalosti způsobí ohrožení živ. prostředí….“
Definice živ. prostředí je obsažena v z. o živ. prostředí (č. 17/ 1992 Sb.)- tento pojem se nevztahuje na výtvory lidské činnosti. Ve 2. odstavci obou ustanovení se mluví o značné újmě – je otázkou , zda se tím myslí ekologická újma , vymezená v § 10 z. o živ. prostředí.
Tyto skutkové podstaty v dnešní době nedostačují – chybí např. trestněprávní odpovědnost v oblasti obchodování s ohroženými druhy rostlin a živočichů, v oblasti nakládání s geneticky modifikovanými organismy atd.
Novela tr. zákona zařadila mezi veřejné činitele též fyzické osoby, které byly ustanoveny lesní , vodní, mysliveckou, rybářskou stráží nebo stráží přírody, při výkonu oprávnění podle zvláštních předpisů (např. z. o lesích, o myslivosti, o rybářství atd.)
§ 178 a (pytláctví) : „kdo neoprávněně loví zvěř nebo ryby, nebo je ukryje, na sebe nebo jiného převede, nebo přechovává zvěř nebo ryby neoprávněně ulovené …“
Mezi okolnosti podmiňující použití vyšší tr. sazby patří např. spáchání tohoto tr. činu zvlášť zavrženíhodným způsobem (např. lovení do želez) nebo spáchání tohoto tr. činu hromadně účinným způsobem (použití výbušnin nebo el. proudu).
§ 203 (týrání zvířat) : odst. 1 : „kdo týrá zvíře, ačkoliv byl za obdobný přestupek v posledním roce postižen nebo za takový čin v posledních dvou letech odsouzen…“
odst. 2 : „kdo utýrá zvíře…“
Předmětem útoku zde může být jen obratlovec.