Základní principy práva živ. prostředí
Základní principy práva živ. prostředí:
Nepředstavují právně závazná pravidla, která se vztahují na každou jednotlivou směrnici nebo každé nařízení. Jsou ale důležitá pro výklad jednotlivých ustanovení i kompetencí příslušných orgánů a pro rozhodování Soudního dvora.
1. princip prevence: je nejdůležitější. Vyžaduje včasné provedení potřebných opatření, která zabrání ohrožení nebo poškození živ. prostředí. Vždy je účinnější prevence než dodatečná náprava škod. Je vyjádřen v řadě konkr. opatření upravených sekundárními prameny (např. povolování urč. činností, testování výrobků před jejich uvedením na trh, posuzování vlivů na živ. prostředí – EIA , směrnice o obalech a obalových odpadech – cílem je předcházet vzniku odpadů )
2. princip předběžné opatrnosti: znamená, že lze-li vzhledem ke všem okolnostem předpokládat, že hrozí nebezpečí nevratného nebo závažného poškození živ. prostředí, nesmí být pochybnosti, že k takovému poškození skutečně dojde, důvodem pro odklad opatření, jež mají poškození zabránit.
3. princip „platí znečišťovatel“: princip odpovědnosti původce. Jeho pr. uplatnění je problematické: z hlediska práva lze mluvit o znečištění tehdy, došlo-li k němu v důsledku nedodržování právem stanovených limitů. V takových případech nastupuje pr. odpovědnost a zákonem stanovená sankce. Pohybuje-li se ale znečišťovatel v mezích stanovených limitů, je nepostižitelný. Pr. systém ES i jeho čl. států je založen v podstatě na předpokladu, že emise do ovzduší , vody a půdy jsou bezplatné. (Naproti tomu u nás se platí poplatky např. za znečišťování ovzduší).
4. vysoká úroveň ochrany : neexistuje jeho jasná definice. Řím. smlouva ukládá Komisi, aby ve svých návrzích týkajících se ochrany živ. prostředí brala za základ vysokou úroveň ochrany a přitom přihlížela k novému vývoji založenému na vědec. poznatcích (totéž platí pro Parlament a Radu)
5. princip nápravy škody u zdroje: je třeba se zabývat škodou na živ. prostředí co nejblíže zdroji, který ji způsobil, a zabránit tak jejímu rozšíření.
6. princip integrace: požadavky na ochranu živ. prostředí se musejí stát součástí formulování a realizace ostatních politik ES.
7. princip trvale udržitelného rozvoje