ZÁKON O RODINĚ

6. ZÁKON O RODINĚ

– patří do soukromého práva

Upravuje vztahy :
– mezi manžely
– mezi rodiči a dětmi a jejich prostřednictvím i vztahy mezi dalšími příbuznými
– tzv. náhradní rodinné výchovy

Principy rodinného práva
1. Princip blaha dítěte – bere se na vědomí zájem dítěte (výrazy : ochrana zájmů dítěte, potřeby dítěte, prospěch dítěte)
2. Princip rovnosti subjektů – stejně jako v právu občanském
3. Princip solidarity – rodinné právo se tímto odlišuje od občanského; všichni členové rodiny mají povinnost vzájemně si pomáhat a podle svých schopností a možností zabezpečovat zvyšování hmotné a kulturní úrovně rodiny

Právní úprava rodinněprávních vztahů
1. Osobní, resp. emocionální prvek – subjekty jsou spolu navzájem spojeny osobním vztahem; př. manželství je uzavíráno z citových důvodů; pokud je vztah rodiče k dítěti negativní může zasáhnout soud
2. Morální normy – mají významné místo při realizaci r.pr.vztahů, ale neobsahují žádné sankce ( imperfektní normy); př. manželé mají povinnost žít spolu a být si věrní
3. Fakticita .pr. vztahů – pr. normy regulují rod. vztahy již vzniklé; př. faktický rodinný vztah již vznikl (narodilo se dítě), nebo zanikl (manželé spolu fakticky delší dobu nežijí)
4. Dlouhodobost r.pr. vztahů – důležitá zejména při výchově dítěte; př. manželství je pevné a trvalé společenství
5. Subjekty – pouze fyzické osoby
6. Nezcizitelnost – subjekty nemohou převádět svá subjektivní práva a povinnosti; př. rodiče nemohou přenést vyživovací povinnost k dítěti na jiný subjekt