PŮJČKA A VÝPŮJČKA

– smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu (peníze)
– dlužník je povinen vrátit po uplynutí doby věci stejného druhu
– odměnou za půjčení peněz lze dohodnout úroky a za půjčení jiných věcí vrácení přiměřeného většího množství těchto věcí
– smlouvou o vypůjčení věci se bezúplatně přenechává vypůjčiteli věc individuálně určená (nezastupitelná) k užívání na dohodnutou dobu
– bez souhlasu vlastníka vypůjčitel nesmí vypůjčenou věc přenechat k užívání jinému
– vypůjčitel je povinen věc vrátit, jakmile ji nepotřebuje, nejpozději do konce dohodnuté doby
– podnikatelsky vedené „půjčovny“ věcí, např. automobilů, jsou nazvány nesprávně (jde o uzavírání nájemních smluv)

NÁJEMNÍ SMLOUVA
– pronajímatel přenechává nájemci za úplatu (nájemné) věc, aby ji nájemce dočasně užíval, popř. z ní bral i užitky
– pronajímatel je povinen odevzdat nájemci předmět nájmu a udržovat jej ve stavu způsobilém ke smluvenému nebo obvyklému užívání
– k zajištění nájemného má pronajímatel nemovitosti ze zákona zástavní právo k movitým věcem, které jsou na pronajaté nemovitosti a patří nájemci nebo osobám, které s ním žijí ve společné domácnosti
– nájemce je oprávněn užívat najatou věc dohodnutým způsobem; je povinen platit řádně nájemné; nájemné se obvykle platí v době uzavření smlouvy s přihlédnutím k hodnotě pronajaté věci a ke způsobu jejího užívání